Active students/Aktivní studenti

Student Council/Studentská rada

Hello, my name is Annáš Rychtera, I am a Year 5 student, and I am one of your Student Presidents this year. I am an aspiring aerospace engineer, and have many related hobbies, such as simulated aviation, building paper models and drawing. One of my other significant past times is Model United Nations, where I have gathered extensive experience in leadership, resolving unexpected problems and fostering productive debates, all of these skills I will strive to implement in our presidency and bring the Student Council and its workings into an era of efficiency and productivity.

Hello, my name is Ella Frková, and I am also a Year 5 student. I have been attending ECP for5 years, and it is a pleasure to be your Student Council President this year along with Annáš. My aspirations, similarly to Annáš, also lie within Engineering - specifically Nuclear Engineering. I have been an active member of the school community, from being a Culture Captain to an organiser of the Model United Nations conference at our school. My aim is to be the voice of the students, and foster unity as well as change wanted by our student body.

As presidents, our main objective is to enhance student development across the school, with a particular focus on supporting older students preparing for university. We aim to provide purposeful resources and opportunities that strengthen their applications and help them feel confident about their future goals. A key initiative is the introduction of a STEM Fair, alongside a range of academic competitions, to promote intellectual curiosity and allow students to showcase their achievements. We also plan to broaden physical education options by establishing the gym as an official PE choice, as well as providing a multisport card.

We have chosen to support the UN Crisis Relief Fund for the Sudan Crisis because it represents one of the most urgent and under-reported humanitarian emergencies in the world today. The conflict in Sudan has created a devastating situation in which millions of people are displaced, lacking access to basic needs such as food, clean water, medical care, and safe shelter. Despite the severity of the crisis, it receives significantly less global attention and funding than many other emergencies. This gap compelled us to direct our efforts toward a cause where additional support can make a tangible, life-saving impact. What distinguishes this charity is its direct involvement in on-the-ground emergency relief. Donations do not simply enter a general pool but are channeled towards providing immediate assistance: emergency rations, medical aid, trauma support, sanitation resources, and protection for displaced families. In a conflict where civilians, particularly children, are disproportionately affected, these interventions are essential. By supporting Crisis Relief, we contribute to stabilising communities in desperate need and helping individuals survive circumstances far beyond their control. Choosing this charity also aligns with our values as student leaders. We believe that leadership extends beyond our own school community; it requires awareness, compassion, and responsibility toward global issues. Supporting Sudan allows us to model a commitment to humanitarian action and encourages others to recognise the importance of advocating for those whose voices go unheard. Ultimately, we chose this charity because it allows us to make the greatest possible difference. Supporting the UN Crisis Relief Fund means supporting survival, dignity, and hope for millions of people, and we believe that is a cause worthy of our collective effort. 

Annáš Rychtera and Ella Frková, Student Council Presidents

Dobrý den, jmenuji se Annáš Rychtera, jsem studentem 5. ročníku a letos jsem jedním z vašich předsedů studentské rady. Jsem začínající letecký inženýr a mám mnoho souvisejících koníčků, jako je simulované letectví, stavba papírových modelů a kreslení. Jednou z mých dalších významných minulých aktivit je Model United Nations (Modelová jednání OSN), kde jsem nasbíral rozsáhlé zkušenosti s vedením, řešením neočekávaných problémů a podporou produktivních debat. Všechny tyto dovednosti se budu snažit uplatnit v našem předsednictví a přivést Studentskou radu a její fungování do éry efektivity a produktivity.

Dobrý den, jmenuji se Ella Frková a jsem také studentkou 5. ročníku. Studuji v ECP již 5 let a je mi potěšením být letos spolu s Annášem předsedkyní vaší studentské rady. Mé ambice, stejně jako Annášovy, spadají do oblasti inženýrství – konkrétně jaderného inženýrství. Jsem aktivní členkou školní komunity, od pozice kulturní kapitánky až po organizátorku konference ECPMUN na naší škole. Mým cílem je být hlasem studentů a podporovat jednotu a také změnu, kterou si naši studenti přejí.

Jako prezidenti chceme hlavně zlepšit rozvoj studentů napříč školou, se zvláštním zaměřením na podporu starších studentů, kteří se připravují na univerzitu. Naším cílem je poskytovat účelné zdroje a příležitosti, které posílí jejich přihlášky a pomohou jim cítit se sebejistě ohledně jejich budoucích cílů. Klíčovou iniciativou je zavedení veletrhu STEM a řady akademických soutěží, které podpoří intelektuální zvídavost a umožní studentům prezentovat své úspěchy. Plánujeme také rozšířit možnosti tělesné výchovy tím, že tělocvik zavedeme jako oficiální volbu tělesné výchovy a také chceme poskytnout Multisport kartu.

Rozhodli jsme se podpořit Krizový fond OSN pro súdánskou krizi, protože představuje jednu z nejnaléhavějších a málo známých humanitárních krizí v dnešním světě. Konflikt v Súdánu vytvořil zničující situaci, v níž jsou miliony lidí vysídleny a nemají přístup k základním potřebám, jako jsou potraviny, čistá voda, lékařská péče a bezpečné přístřeší. Navzdory závažnosti krize se jí dostává podstatně menší globální pozornosti a financování než mnoha jiným krizovým situacím. Tato mezera nás přiměla zaměřit naše úsilí na to, že dodatečná podpora může mít hmatatelný dopad na záchranu životů. Tuto charitativní organizaci odlišuje její přímé zapojení do terénní pomoci v nouzi. Dary se nevrací do obecného fondu, ale jsou směřovány na poskytování okamžité pomoci: nouzové dávky, lékařská pomoc, podpora v případě traumatu, hygienické prostředky a ochrana vysídlených rodin. V konfliktu, kde jsou civilisté, zejména děti, neúměrně postiženi, jsou tyto intervence nezbytné. Podporou krizové pomoci přispíváme ke stabilizaci komunit v zoufalé nouzi a pomáháme jednotlivcům přežít situace, které jsou mimo jejich kontrolu. Volba této charitativní organizace je také v souladu s našimi hodnotami jakožto studentských vůdců. Věříme, že vedení přesahuje naši vlastní školní komunitu; vyžaduje povědomí, soucit a odpovědnost vůči globálním problémům. Podpora Súdánu nám umožňuje být vzorem pro závazek k humanitární činnosti a povzbuzuje ostatní, aby si uvědomili důležitost obhajoby těch, jejichž hlasy zůstávají neslyšet. Nakonec jsme si tuto charitu vybrali, protože nám umožňuje dosáhnout co největší změny. Podpora Krizového fondu OSN znamená podporu přežití, důstojnosti a naděje pro miliony lidí a věříme, že je to věc hodná našeho společného úsilí. 

Annáš Rychtera a Ella Frková, Student Council Presidents

ECP presenting at the opening conference in Sebnitz/ECP prezentuje na zahajovací konferenci v Sebnitzu

On November 20, all partners involved in the new European project, Společné dějiny - společná budoucnost: česko-německá mládež v dialogu / Gemeinsame Geschichte - gemeinsame Zukunft: deutsch-tschechische Jugend im Dialog (Common History - Common Future: German-Czech Youth in Dialogue), met at the Goethe Gymnasium Sebnitz for an inaugural project conference. Our previous visit to Sebnitz occurred in September, when thirty Year 4 students participated in the Exploring History Trip. On behalf of the English College in Prague and Mrs. Švejdová, I had the honour to present the evolution of the ECP initiative over the past eight years, detailing its progression from an initial idea through a standard Year 4 school induction trip to a comprehensive regional project. 

Two ECP students along with their peers from Česká Kamenice and Sebnitz offered reflections on their experience during the trip to an audience comprising local politicians, project coordinators, and representatives from all partnering institutions, including the host Goethe Gymnasium Sebnitz. Visionary ideas naturally attract like-minded individuals who carry them forward. In the last 8 years, we have established several very close working relationships, and ECP has already made a significant impact in facilitating the discussion of the complex history of the Sudetenland in the Česká Kamenice area. We are now well-positioned to achieve even greater collective outcomes, with the Rabštejn educational center representing one such key initiative. 

Monika Baťková, Trip leader

Dne 20. listopadu se všichni partneři zapojení do nového evropského projektu, Společné dějiny - společná budoucnost: česko-německá mládež v dialogu / Gemeinsame Geschichte - gemeinsame Zukunft: deutsch-tschechische Jugend im Dialog (Common History - Common Future: German-Czech Youth in Dialogue), sešli v Goetheho gymnáziu v Sebnitzu na úvodní konferenci projektu. Naše poslední návštěva Sebnitzu se uskutečnila v září, kdy se třicet studentů 4. ročníku zúčastnilo výletu za poznáním historie. Jménem Anglického gymnázia (ECP) a paní Švejdové jsem měla tu čest představit vývoj iniciativy ECP za posledních osm let a podrobně popsat její postup od počátečního nápadu přes standardní úvodní exkurzi pro 4. ročník až po komplexní regionální projekt. 

Dva studenti ECP spolu se svými vrstevníky z České Kamenice a Sebnitzu nabídli své reflexe o svých zkušenostech z cesty publiku, které tvořili místní politici, koordinátoři projektu a zástupci všech partnerských institucí, včetně hostitelského Goetheho gymnázia Sebnitz. Vizionářské myšlenky přirozeně přitahují podobně smýšlející lidi, kteří je prosazují. 

Za posledních 8 let jsme navázali několik velmi blízkých pracovních vztahů a ECP již významně přispělo k usnadnění diskuse o složité historii Sudet v oblasti České Kamenice. Nyní jsme v dobré pozici k dosažení ještě větších kolektivních výsledků, přičemž vzdělávací centrum Rabštejn představuje jednu z takových klíčových iniciativ. 

Monika Baťková, Trip leader

Students Reflection on the trip/Reflexe studentů na výlet

This trip was part of a European project founded by Ms. Švejdová and joined by Gymnázium Česká Kamenice and Gymnasium Sebnitz. Its goal is to bring attention to the often overlooked history of the Sudetenland and the people whose lives were changed forever by the events of the 20th century. So what did the trip give us? For both of us, it gave something much more valuable than dates or facts. It gave us life stories. It linked us with people whose lives were forever changed by war, expulsion and political persecution. For us, history transformed from something on a paper to right in front of us, speaking to us. We were both fortunate enough to meet Mr Kittel - a 96 year old veteran forced into the Wehrmacht at just 15 (younger than us). 

Listening to him describe fleeing across the demarcation line at sixteen, terrified of capture and the Siberian gulags, made us realise how deeply war affects the lives of ordinary people - especially children. When he told us his stories, the room fell silent, as if we were all standing beside him in that desperate escape. And then we met Ms. Monika Holfeld who told us what it means to grow up with a family expelled from the Sudetenland and how trauma echoed for decades. It was not until we heard how the Stasi infiltrated her life, how the Stasi denied her from living the life she dreamed made us consider how fragile freedom really is. And these stories question the following: Did this trip change our perception of history? Absolutely - it changed it entirely. 

We now recognize that history is not just created with significant events but thousands of life stories that shape how we individually perceive the past. And what is a life story? Why do we need to tell it? A life story is someone's truth - their lived experience from suffering to perseverance. Telling a life story keeps memory alive. It prevents human beings from being reduced to mere statistics. It allows us to empathize with a name in the history book. It empowers us to learn that even if time passes, the consequences do not fade. 

Adam Gold and Filip Thorne, Y4 students

Tato cesta byla součástí evropského projektu, který založila paní Švejdová a k němuž se připojily Gymnázium Česká Kamenice a Gymnázium Sebnitz. Cílem projektu je upozornit na často přehlíženou historii Sudet a na lidi, jejichž životy navždy změnily události 20. století. Co nám tedy cesta dala? Nám oběma dala něco mnohem cennějšího než data nebo fakta. Dala nám životní příběhy. Spojila nás s lidmi, jejichž životy navždy změnila válka, vyhnání a politické pronásledování. Pro nás se historie proměnila z něčeho na papíře v něco přímo před námi, co k nám promlouvá. Oba jsme měli to štěstí, že jsme se setkali s panem Kittelem - 96letým pamětníkem, který byl v pouhých 15 letech nucen vstoupit do Wehrmachtu (byl mladší než my). 

Když jsme ho poslouchali, jak v šestnácti letech utíkal přes demarkační linii, vyděšený zajetím a sibiřskými gulagy, uvědomili jsme si, jak hluboce válka ovlivňuje životy obyčejných lidí - zejména dětí. Když nám vyprávěl své příběhy, v místnosti se rozhostilo ticho, jako bychom všichni stáli vedle něj v tomto zoufalém útěku. A pak jsme se setkali s paní Monikou Holfeldovou, která nám vyprávěla, co to znamená vyrůstat v rodině vyhnané ze Sudet a jak trauma rezonuje po celá desetiletí. Až když jsme se dozvěděli, jak se Stasi infiltrovala do jejího života, jak jí Stasi odepřela žít život, o kterém snila, donutilo nás to zamyslet se nad tím, jak křehká ve skutečnosti svoboda je. A tyto příběhy zpochybňují následující: Změnila tato cesta naše vnímání historie? Rozhodně – změnila ji úplně. 

Nyní si uvědomujeme, že historie se netvoří jen významnými událostmi, ale tisíci životních příběhů, které utvářejí to, jak individuálně vnímáme minulost. A co je to životní příběh? Proč ho musíme vyprávět? Životní příběh je něčí pravda – jejich prožitá zkušenost od utrpení po vytrvalost. Vyprávění životního příběhu udržuje paměť živou. Zabraňuje tomu, aby se lidské bytosti redukovaly na pouhou statistiku. Umožňuje nám vcítit se do jména v učebnici dějin. Dává nám sílu naučit se, že i když čas plyne, následky nezmizí. 

Adam Gold a Filip Thorne, studenti 4. ročníku 

Student leadership training/Školení vůdčích dovedností

From the 6th to the 9th of November, I had the absolute privilege to attend the COBIS Leadership Weekend as part of my student presidency. I travelled to Bucharest, the beautiful historic capital of Romania to experience an inspiring weekend full of workshops and talks with the goal of improving my leadership skills, learning from other students in similar positions as me and applying this knowledge to our own ECP Student Council. The first day kicked off with a powerful lecture by the founder of TFL Education, Mr. Aiden Harper as part of my Level 3 Award in Principles of Management and Leadership, a prestigious course that is sure to not only help my leadership skills, but also my university and job applications. He familiarised me with the basics of effective leadership using many inspiring real world examples, leaving me looking forward to further building on this foundation throughout the course. 

Saturday saw many diverse workshops led by teachers from the British School of Bucharest aimed to improve our leadership in all its aspects. These included workshops ranging from managing teams, handling potential problems, public speaking and even a session on coaching. I was exposed to many different perspectives on leadership and how to do it correctly not only from our teacher hosts, but also from the many international student colleagues surrounding me, which allowed me to build up a holistic idea of managing teams effectively and successfully. Sunday was a very different experience altogether. We were asked to prepare speeches on the theme “voices that matter”, following up on the public speaking skills we learned the day before. The expected length exceeded that of any speech I had previously delivered, around 8 minutes, so this was a great challenge, but also a great opportunity to practise my speech writing and endurance on the stage. I have to say I was a bit nervous, especially since all speeches were broadcast live, and I knew the eyes of my loved ones were on me, but I managed to keep myself composed, and produced an amazing address. 

This taught me valuable lessons I will definitely make use of in the future on assemblies and other events where I will speak as president. The weekend was complemented by evening trips into the city centre, where I took in the beauty of both historic buildings and religious architecture, but also the grandeur of Bucharest’s countless brutalist landmarks, along with enjoying Romanian delicacies in traditional restaurants. 

Annáš Rychtera, Year 5

Od 6. do 9. listopadu jsem měl tu čest zúčastnit se v rámci svého předsednictví studentské rady akce COBIS Leadership Weekend. Cestoval jsem do Bukurešti, krásného historického hlavního města Rumunska, abych zažil inspirativní víkend plný workshopů a přednášek s cílem zlepšit své vůdčí schopnosti, učit se od ostatních studentů v podobných pozicích jako já a aplikovat tyto znalosti v naší vlastní studentské radě ECP. První den začal působivou přednáškou zakladatele TFL Education, pana Aidena Harpera, v rámci mého kurzu 3. úrovně v oboru Principy managementu a leadershipu, což je prestižní kurz, který mi jistě pomůže nejen s mými vůdčími schopnostmi, ale i s mými univerzitními a pracovními přihláškami. Seznámil mě se základy efektivního leadershipu na mnoha inspirativních příkladech z reálného světa a díky tomu jsem se těšil na další budování těchto základů v průběhu kurzu. 

V sobotu proběhlo mnoho rozmanitých workshopů vedených učiteli z britské školy v Bukurešti, jejichž cílem bylo zlepšit leadership ve všech jeho aspektech. Patřily mezi ně workshopy od řízení týmů, řešení potenciálních problémů, veřejného vystupování a dokonce i přednáška o koučování. Seznámil jsem se s mnoha různými pohledy na leadership a jak ho správně dělat nejen od našich hostitelských učitelů, ale i od mnoha mezinárodních studentských kolegů kolem mě, což mi umožnilo vybudovat si holistickou představu o efektivním a úspěšném řízení týmů. Neděle byla úplně jinou zkušeností. Byli jsme požádáni, abychom si připravili projevy na téma „hlasy, na kterých záleží“, které by navazovaly na dovednosti veřejného vystupování, které jsme se naučili den předtím. Očekávaná délka projevu překročila všechny mé předchozí projevy, zhruba 8 minut, takže to byla velká výzva, ale také skvělá příležitost procvičit si psaní projevů a vytrvalost na pódiu. Musím říct, že jsem byl trochu nervózní, zvláště proto, že všechny projevy byly vysílány živě a věděl jsem, že se na mě upírají zraky mých blízkých, ale dokázal jsem se udržet v klidu a přednesl úžasný projev. 

To mě přineslo cenné ponaučení, které v budoucnu určitě využiji na shromážděních a dalších akcích, kde budu mluvit jako předseda rady. Víkend byl doplněn večerními výlety do centra města, kde jsem obdivoval krásu historických budov a náboženské architektury, ale také vznešenost nesčetných brutalistických památek Bukurešti a zároveň si vychutnal rumunské lahůdky v tradičních restauracích. 

Annáš Rychtera, 5. ročník

ECP Times/Školní noviny

The ECP Times editorial team had an Interview with Václav Lebeda, Head of Press Department & Press Spokesperson of the European Commission Representation in the Czech Republic. Here is the clip.

Redakční tým ECP Times vedl rozhovor s Václavem Lebedou, vedoucím tiskového oddělení a tiskovým mluvčím Zastoupení Evropské komise v České republice. Zde je krátké video.

Meeting with Chris Hadfield/Setkání s Chrisem Hadfieldem 

Year 5 student Nicholas Edworthy met with Chris Hadfield - arguably one of the most famous astronauts of all time - in Brno. He had a chance to ask him two questions, get some pictures, and two autographs. This is part of a project for the ECP Times newspaper, which you can get from the Library.

Student 5. ročníku Nicholas Edworthy se v Brně setkal s Chrisem Hadfieldem – pravděpodobně jedním z nejslavnějších astronautů všech dob. Měl možnost mu položit dvě otázky, vyfotit se s ním a získat dva autogramy. Toto setkání je součástí projektu pro školní noviny ECP Times, které si můžete vyzvednout v knihovně.

Year 2 charity project/Charitativní projekt 2. ročníku

This year, our class of 2A from ECP took part in Ježíškova Vnoučata, a Czech charity project that helps fulfil Christmas wishes for seniors in care homes. Together, we chose two gentlemen whose wishes we were able to grant. For Mr Zoltán from DNP Křešice, at Centrum sociální pomoci Litoměřice, we bought a comfortable tracksuit from Sportisimo. Mr Jiří from Domov Nové Syrovice wished for a pair of black lace-up shoes so he could go on walks, so we were happy to be able to provide those as well. In both gift packages, we included our class photo and a personal message. We also added three pairs of socks to each parcel. The gifts will be delivered to them on 24th December. After the New Year, both care homes will send us photos of them opening their presents. We look forward to putting the photos on our class notice board and sharing the joy knowing we made someone’s Christmas at least a little brighter.

Klára Duffková, 2A

Naše třída 2A z ECP se letos zúčastnila českého charitativního projektu Ježíškova Vnoučata, který pomáhá plnit vánoční přání seniorům v domovech pro seniory. Společně jsme vybrali dva pány, kterým jsme přání splnili. Pro pana Zoltána z DNP Křešice v Centru sociální pomoci Litoměřice jsme koupili pohodlnou teplákovou soupravu ze Sportisima. Pan Jiří z Domova Nové Syrovice si přál pár černých šněrovacích bot na procházky, takže jsme mu je rádi také poskytli. Do obou dárkových balíčků jsme přiložili naši třídní fotografii a osobní vzkaz. Do každého balíčku jsme přidali i tři páry ponožek. Dárky jim budou doručeny 24. prosince. Po Novém roce nám oba domovy pro seniory zašlou fotografie, na kterých si dárky rozbalují. Těšíme se, až fotografie vyvěsíme na nástěnku naší třídy a podělíme se o radost z vědomí, že jsme někomu alespoň trochu zpříjemnili Vánoce.

Klára Duffková, 2A