Trips/Výlety
Year 2 trip










ECP
Trips/Výlety
Year 2 trip


As our long-standing tradition continues, our Year 1 students made the journey to Janov nad Nisou accompanied by their tutors and some additional staff to help with our team-building activities.
We first spent some time getting to know members of our tutor group better, before being mixed up in the Houses for a relay quiz. This helped us to build up an appetite for dinner, while breaking the ice somewhat more for the evening activities.
In the evening we created human statues that represented our Houses before having some free time and finally being reunited with our phones for a brief moment!


Day two offered an opportunity to experience some :more activities including reading, football and ball games and baking cookies (the goods were sampled and appreciated by all!). In the afternoon, Dr. Brown joined us for a beautiful and informative walk around the surrounding area. There was rain on the second evening, which delayed our BBQ dinner, but we were entertained by doing a quiz called 'Guess The Teacher'.
Our final day brought cake for all to celebrate some birthdays as well as tackling the rope park. This was the highlight of the trip and we were delighted the rain held back so everyone could complete it - including some of the tutors!
Ms Sartain, Trip Leader


V souladu s naší dlouholetou tradicí se naši žáci 1. ročníku vydali do Janova nad Nisou v doprovodu svých třídních učitelů a několika dalších zaměstnanců, kteří nám pomohli s teambuildingovými aktivitami.
Nejprve jsme strávili nějaký čas bližším seznámením se s členy jednotlivých tříd a pak jsme se v rámci kolejí účastnili štafetového kvízu. To nám pomohlo nabrat chuť k večeři a zároveň nám to trochu prolomilo ledy pro večerní aktivity.
Večer jsme vytvořili lidské sochy, které představovaly naše koleje, než jsme si udělali trochu volna a konečně se na krátký okamžik dostali k našim telefonům!
Druhý den nabídl příležitost vyzkoušet si další aktivity, včetně čtení, fotbalových a míčových her a pečení cukroví (dobroty byly ochutnány a všichni si je pochvalovali!). Odpoledne se k nám Dr. Brown připojil na krásnou a poučnou procházku po okolí. Druhý večer pršelo, což zpozdilo naši grilovanou večeři, ale pobavili jsme se kvízem s názvem „Uhádni učitele“.
Náš poslední den přinesl dort pro všechny kvůli oslavě narozenin a také zdolání lanového parku. To byl vrchol výletu a byli jsme rádi, že déšť ustal, takže to mohli všichni - včetně některých učitelů - absolvovat!
Helen Sartain, vedoucí výletu


At the start of the year, we went on an interesting trip to Telč and Třebíč, and we enjoyed this trip to the fullest as the activities we did were very fun. On the first day, we arrived straight in Telč and had an excursion to the local chateau, where we saw the whole building along with the garden, which I really enjoyed. Later, we arrived at the camp and played games there. The next day, we went to Třebíč and visited the Jewish Town, where we tried some Jewish dances and explored the area. On the last day, we had a scavenger hunt in the Jewish Town, after which we went back to the camp, packed up, and returned home. Altogether, I enjoyed the trip and learned a lot from the new students.


I learned a lot of things about Jewish history, especially during the dance workshop we did. It was quite unusual for me, but it was pretty fun. We also walked around the old part of the city, where I learned a lot about its history. Overall, it was fun trying new activities and doing things I had never done before. I enjoyed the trip because I had fun with my classmates and learned something at the same time.
Filip Libřický and Martin Svoboda, Year 2


Na začátku roku jsme se vydali na zajímavý výlet do Telče a Třebíče a tento výlet jsme si užili naplno, protože aktivity, které jsme dělali, byly velmi zábavné. První den jsme dorazili rovnou do Telče a měli jsme exkurzi na místní zámek, kde jsme si prohlédli celou budovu i se zahradou, což se mi moc líbilo. Později jsme dorazili do tábora a hráli tam hry. Druhý den jsme jeli do Třebíče a navštívili Židovské Město, kde jsme si vyzkoušeli židovské tance a prozkoumali okolí. Poslední den jsme měli v Židovském Městě honbu za pokladem, po které jsme se vrátili do tábora, sbalili se a vrátili domů. Celkově jsem si výlet užil a od nových studentů jsem se hodně naučil.


Naučili jsme se spoustu věcí o židovské historii, zejména během tanečního workshopu, kterého jsme se zúčastnili. Bylo to pro mě docela neobvyklé, ale docela zábavné. Také jsme se prošli po staré části města, kde jsem se dozvěděl spoustu věcí o jeho historii. Celkově to byla zábava zkoušet nové aktivity a dělat věci, které jsem nikdy předtím nedělal. Výlet se mi líbil, protože jsem se bavil se spolužáky a zároveň se něco naučil.
Filip Libřický a Martin Svoboda, 2. ročník


At the beginning of Y2 we went on a start of year trip to Třebíč and Telč. We stayed at a campsite near Třebíč and had a chance to spend some time with our classmates outside of school. We visited both cities, explored their streets and learned about their history. In Třebíč we also had a workshop about Jewish history and culture as it is known for its Jewish quarter. In Telč we visited the castle and learned about its architecture. What I found interesting were the different purposes the rooms served in the past. We took a walk through the beautiful surrounding nature and got to spend some quality time with our friends. Overall it was a fun way to start the school year, learn something and most importantly reconnect with friends after the summer.
Nina Gotthardt, Year 2 Aqua


Na začátku 2. ročníku jsme vyrazili na adaptační kurz do Třebíče a Telče. Bydleli jsme v kempu kousek od Třebíče a měli jsme tak příležitost trávit čas se spolužáky i mimo školu. Navštívili jsme obě města, prozkoumali jejich uličky a dozvěděli se něco o jejich historii. V Třebíči jsme měli také workshop o židovské historii a kultuře, jelikož je toto město známé svou židovskou čtvrtí. V Telči jsme navštívili zámek a seznámili se s architekturou. Přišlo mi zajímavé, k jak různým účelům jednotlivé místnosti v minulosti sloužily. Prošli jsme se také nádhernou okolní přírodou a užili si hezké chvíle s kamarády. Celkově to byl skvělý způsob, jak zahájit školní rok, něco nového se naučit a hlavně po prázdninách znovu navázat spojení se spolužáky.
Nina Gotthard, 2. ročník, Aqua


We left the school at 8:30 on Wednesday morning. On our way to Třebíč, we stopped in Telč, which is a really beautiful Renaissance town with a breathtaking castle. We went on a guided tour of the castle and then explored the historical centre with a very knowledgeable guide. We also visited the beautiful gardens. We had quite a long lunch break, which we used to eat our lunch and then sit on a jetty with a beautiful view of the lake. During the break, we also made friends with some local students. After the tour, we got back on the bus and went straight to a camp near Třebíč. The camp was quite nice, although the huts were very basic. The food, in contrast, was really good, with plenty of options to choose from. When we arrived, we had some free time to play table tennis, badminton, football and other games.


On Thursday, we went on a beautiful hike to Rozhledna na Pekelném Kopci, where we had lunch before continuing towards Třebíč. In Třebíč, we visited the Jewish Quarter and a local synagogue. We learned about Jewish traditions, including traditional Jewish dancing. We also saw how Jewish people lived and what jobs they did. The biggest surprise for me was that none of the dancers or the people in the synagogue were Jewish. On the last day of the trip, we returned to the Jewish Quarter in Třebíč, where we took part in a treasure hunt. Afterwards, we returned to the camp, where we had about an hour of free time before heading back home to Prague.
Jan Hovorka, Year 2


Ve středu ráno jsme školu opustili v 8:30. Cestou do Třebíče jsme se zastavili v Telči, což je opravdu krásné renesanční město s úchvatným hradem. Zúčastnili jsme se prohlídky hradu s průvodcem a poté jsme si s velmi zkušeným průvodcem prohlédli historické centrum. Navštívili jsme také krásné zahrady. Měli jsme poměrně dlouhou polední pauzu, kterou jsme využili k obědu a následnému posezení na molu s krásným výhledem na jezero. Během přestávky jsme se také spřátelili s několika místními studenty. Po prohlídce jsme se vrátili do autobusu a jeli rovnou do kempu poblíž Třebíče. Kemp byl docela pěkný, i když chatky byly velmi jednoduché. Jídlo bylo naopak opravdu dobré a na výběr bylo spousta možností. Po příjezdu jsme měli volný čas na stolní tenis, badminton, fotbal a další hry. Ve čtvrtek jsme se vydali na krásnou túru na rozhlednu na Pekelném kopci, kde jsme si dali oběd, než jsme pokračovali směrem na Třebíč.


V Třebíči jsme navštívili židovskou čtvrť a místní synagogu. Dozvěděli jsme se o židovských tradicích, včetně tradičních židovských tanců. Také jsme viděli, jak Židé žili a jaká povolání vykonávali. Největším překvapením pro mě bylo, že žádný z tanečníků ani lidí v synagoze nebyl Žid. Poslední den výletu jsme se vrátili do židovské čtvrti v Třebíči, kde jsme se zúčastnili honby za pokladem. Poté jsme se vrátili do kempu, kde jsme měli asi hodinu volného času, než jsme se vydali zpět domů do Prahy.
Jan Hovorka, 2. ročník


Since the beginning of my journey at ECP, the Dvoračky trip was one of my favourites. The rooms were very comfortable, the staff were very welcoming, and the food was delicious.


The activities planned were incredibly fun, ranging from an enlightening talk with a member of the Mountain Rescue Team, which reminded me how important it is to appreciate the amount of work first responders put into keeping others safe, to an engaging and scenic orientation walk through the Krkonoše mountains, which was a fun recap on how to use a map, a compas etc.


However, the energetic activities were perfectly balanced out with free time, which gave me lots of chances to get to know my new classmates. This trip was a great experience for all of us and was a great start to year 3.
Elisabeth Cameron, Year 3, Aqua


Od začátku mého studia v ECP byl výlet na Dvoračky jedním z mých nejoblíbenějších. Pokoje byly velmi pohodlné, personál velmi vstřícný a jídlo bylo vynikající. Plánované aktivity byly neuvěřitelně zábavné, od poučného rozhovoru s členem Horské služby, který mi připomněl, jak důležité je ocenit množství práce, kterou záchranáři vynakládají na ochranu ostatních, až po poutavou a malebnou orientační procházku po Krkonoších, která byla zábavným shrnutím toho, jak používat mapu, kompas atd.


Fyzické aktivity však byly dokonale vyváženy volným časem, což mi dalo spoustu příležitostí poznat své nové spolužáky. Tento výlet byl pro nás všechny skvělým zážitkem a skvělým začátkem 3. ročníku.
Elisabeth Cameron, 3. ročník, Aqua


The Year 4 trip to the Sudetenland was an introduction to the history of Czech-German border settlements and the relationship between the people from both nations who resided there.
The accommodation was located near Chřibská train station in a remote area surrounded by forest, offering students a sense of calm and a space for uninterrupted sleep (which came in handy later on during the individual town tours).


The year group was taken to Česká Kamenice, where they had the opportunity to attend an opening ceremony, followed by a discussion with eyewitnesses.
Three schools—from Sebnitz, Česká Kamenice, and Prague—became acquainted by participating in various workshops centred around the shared theme of citizens in the Czech-German borderlands amidst the conflict of World War II.


A visit to Rabštejn (an underground weaponry and aircraft factory built into the rock) left a significant mark on us in retrospect. It carried the weight of an encounter that immensely deepened our sympathy towards those who had to endure such appalling treatment.
Upon entering the freezing damp complex by which feet of starved and strolled about, as the girl with the match in Dickens's story, only with a tiny flame of hope, we came to understand the relevance of the words spoken by the witnesses.


The bodies beneath the rubble, whiter than the stripes of prisoner uniforms, cried out for the Lord's forgiveness and a mother's comfort. The halls were filled with a stench our nostrils recognized as soon as the doors were unlocked. The environment resembled the interior of a coffin (constructed so as never to face the sun) rather than a workplace known to people on the surface.
Professor Schmidt's speech addressing the problematic nature of revenge resonated deeply. Many from the crowd who attentively listened later came forward to debate the proposed notion that "revenge isn't human."
Revenge isn't human: words that took on profound meaning when we felt anger and resentment towards the conditions in which prisoners were forced to exert copious amounts of labour. One would have to clutch to those words dearly to silence the anger behind tightly clenched teeth, condemning the manner in which prisoners were treated. Excursions dedicated to this particular period of history were balanced by occasional explorations of the nearby area (for example, a walk to Jedlová, a visit to one of the branches of the glassmaking company Lasvit, or lunch at Lindava).
Many thanks belong to trip organisers from the three schools who provided all of the students with this opportunity.
Lubomír Brandejs, Year 4


Výlet do Sudet pro 4. ročník byl úvodem do historie česko-německých pohraničních osad a vztahů mezi lidmi z obou národů, kteří tam žili.
Ubytování se nacházelo poblíž vlakového nádraží Chřibská v odlehlé oblasti obklopené lesem a studentům nabídnulo pocit klidu a prostor pro nerušený spánek (což se později hodilo při individuálních prohlídkách města).


Navštívili jsme Českou Kamenici, kde měli studenti možnost zúčastnit se slavnostního zahájení a následné diskuse s očitými svědky.
Tři školy – ze Sebnitzu, České Kamenice a Prahy – se seznámily účastí na různých workshopech zaměřených na společné téma občanů v česko-německém pohraničí uprostřed konfliktu druhé světové války.
Návštěva Rabštejna (podzemní továrny na zbraně a letadla vybudované ve skále) v nás zpětně zanechala výraznou stopu. Nesla tíhu setkání, které nesmírně prohloubilo naše soucity s těmi, kteří museli snášet takové otřesné zacházení.


Když jsme vstoupili do mrazivého vlhkého komplexu, kde kráčely zástupy vyhladovělých lidí, podobně jako dívka se sirkou v Dickensově příběhu, jen s plamínkem naděje, pochopili jsme důležitost slov pronesených svědky.
Těla pod troskami, bělejší než pruhy vězeňských uniforem, volala po Pánově odpuštění a mateřské útěše. Chodby byly plné zápachu, který jsme ucítili hned jak se odemkly dveře. Prostředí připomínalo spíše vnitřek rakve (postavené tak, aby nikdy nebyla obrácena ke slunci) než pracoviště známé lidem na povrchu.
Projev profesora Schmidta o problematické povaze pomsty byl velice působivý. Mnozí z davu, kteří pozorně naslouchali, se později přihlásili k diskusi o navrhované myšlence, že „mstít se není lidské“.
Pomsta není lidská: slova, která nabývala hlubokého významu, když jsme cítili hněv a odpor vůči podmínkám, v nichž byli vězni nuceni pracovat. Člověk se musel těchto slov pevně držet, aby umlčel hněv za pevně zaťatými zuby, odsuzující způsob, jakým bylo s vězni zacházeno.


Výlet věnovaný tomuto historickému období byly vyvážen občasnými průzkumy blízkého okolí (například procházka do Jedlové, návštěva jedné z poboček sklářského závodu Lasvit nebo oběd v Lindavě).
Velké poděkování patří organizátorům výletu ze tří škol, kteří všem studentům poskytli tuto příležitost.
Lubomír Brandejs, 4. ročník
Prolog
One day on my walk in the woods around Česká Kamenice, I found a hollow full of fragments of glass, pottery, porcelain, and some broken dishes. I took a few pieces – the remnants of red, blue, and green decor. Had it been a beautiful bowl or a plate? Who bought it? Who ate from it? What conversation went around?
A piece of pottery, a piece of life – where is the story? Why is it here?
These questions followed me on my way home. I walked into the cemetery next to St. Martin's Church in Markvartice. Pieces of stone, pieces of glass signs, broken German names. Fragments… no candles, no light…
I went home with sadness in my heart.
Isn't it time to collect these pieces and create a new mosaic, bringing back the bright colors?
Chapter 1 - Just an Exploring Trip to Česká Kamenice and Rabštejn
In the classroom, students learn and gain knowledge, whereas outside the classroom, they discover knowledge through exploration and learn how to understand the facts .Exploring history that is still shadowed by emotions, ambiguity, and conflicting views is a fascinating topic, and it can also be a profound experience for students.
For all these reasons, in 2017 we introduced an Exploring History trip to Northern Bohemia with two main goals: to explore the Second World War and post-war history in this region and to inspire the Česká Kamenice authorities to establish a museum which will look at the history from broader perspectives.
Every year, our students met a group of Germans — whom we called our German friends — who, or whose relatives, had to leave Česká Kamenice or its surroundings after the Second World War. They talked about their experiences and shared their very personal stories with our students. History became personal. Historical facts became tangible, and history spoke to the present. Students were surprised and shocked; many of them had never heard about the expulsion of Germans after the war. Our German friends opened their wounds, and being heard by young people helped them to overcome fear and sorrow.


Together, we visited the Rabštejn Concentration Camp to hear what happened there during the war, and in one of the years, we learned what happened there after the war.
Cruelty and despair on both sides in a short period of history made the space feel empty and terrifying, leaving us with many questions. The answers are not easy, but there is one thing that can always be done.
Together, we started lighting candles for all the victims - those who died there during the war and after the war. This little ceremony of lighting candles has brought new life to Rabštejn.


Chapter 2 - Transformation
As the trips to Česká Kamenice continued, we realised that not only were we deepening students’ knowledge of 20th-century history and giving them an insight into the very complicated history of the Sudetenland, but we were also reinforcing their critical thinking skills. Through the stories, we illustrated how any totalitarian regime destroys not only freedom, but also human relationships — including those between different nationalities living in the same area.
Over the years, we have established a very close relationship with the town of Česká Kamenice, the Flossenbürg Concentration Camp Memorial, the Zivil Courage organization, Gymnázium Česká Kamenice, Goethe-Gymnasium in Sebnitz, Post Bellum / Memory of Nations, Collegium Bohemicum, musician Michal Müller, and, very importantly, we have continued to cooperate with a group of our German friends led by Professor Helmut Schmidt.
The programme that we have developed together over the years has multiple facets - visiting exhibition to the exhibition Our Germans (Naši Němci) in Ústí nad Labem, lectures, workshops, etc. Students also learn about the connection between Rabštejn and Flossenburg concentration camp. However, listening to life stories and commemorating all the victims at Rabštejn have always been the highlights of the trip.


Chapter 3 - Development
As a result of the project's success, the town of Česká Kamenice, together with Zivil Courage, has successfully applied for funding through Interreg (Společné dějiny – společná budoucnost: česko-německá mládež v dialogu / Gemeinsame Geschichte – gemeinsame Zukunft: deutsch-tschechische Jugend im Dialog). This means that the project is not only subsidised, but will continue to develop in the future. It also supports closer cooperation between gymnasiums in Česká Kamenice and Sebnitz. One of the project's aims is to develop a methodology and study materials that could be used by other schools.
Part of the project also involves preparing the structure for the future online Educational Centre in Rabštejn.
But the project is evolving once again. As our long-standing German friends are no longer able to attend, we are seeking new eyewitnesses to share their stories. At the same time, we feel a growing need to bring Rabštejn even further into focus.
At the beginning of our journey we aimed for a different approach in teaching history, but what we did not encounter was that the experiences students are gaining through this project have a genuinely transformative impact on their lives.
Epilog
I am sitting in a chapel illuminated by candles at the Flossenbürg Memorial with my school colleagues. I am thinking of the three days we spent here at the commemoration of the 81st anniversary of the liberation. I have strong and mixed feelings — sorrow, pain, and dismay when learning about the horror of this place, but also a strong feeling of joy and hope. The Memorial does not merely display history, but speaks — and speaks loudly — to our present day. When the Ukrainian soldiers sing their prayer, most of us cannot hold back our tears.
Yes, this is the time to collect the fragments and discover their brightest colours.
Mgr. Alena Švejdová, Deputy Head Co - Curriculum


Prolog


Jednoho dne jsem při procházce lesem kolem České Kamenice našla prohlubeň plnou úlomků skla, keramiky, porcelánu a rozbitého nádobí. Vzala jsem si pár střepů do dlaně - zbytky červeného, modrého a zeleného dekoru. Byla to krásná mísa nebo talíř? Kdo ji koupil? Kdo z ní jedl? O čem se tehdy okolo stolu mluvilo?
Kus keramiky, kousek života – kde je příběh? Proč jsou ty střepy zrovna tady?
Tyto otázky mě pronásledovaly cestou domů. Vešla jsem na hřbitov u kostela sv. Martina v Markvarticích. Pobořené kameny náhrobků, kousky skleněných cedulí, popraskaná německá jména. Střepy… žádné svíčky, žádné světlo…
Smutná jsem se vracela domů. Není načase tyto střepy posbírat a vytvořit novou mozaiku, která vrátí zářivé barvy do fragmentů minulosti?
Kapitola 1 - Výlet za poznáním do České Kamenice a Rabštejna
Ve třídě se studenti získávají znalosti, zatímco mimo třídu je objevují zkoumáním a učí se, jak chápat fakta. Zkoumání historie, která je stále poznamenána emocemi, nejednoznačností a protichůdnými názory, je fascinující téma a pro studenty to může být také malé dobrodružství.
Z těchto důvodů jsme se v roce 2017 poprvé vydali na výlet za poznáním historie do severních Čech se dvěma hlavními cíli: prozkoumat historii druhé světové války a poválečné dějiny v tomto regionu a inspirovat vedení České Kamenice k založení muzea, které se na svou historii podívá z širší perspektivy.
Každý rok se naši studenti setkávali se skupinou německých vysídlenců, kteří nebo jejich blízcí museli po druhé světové válce opustit Českou Kamenici či její okolí. Vyprávěli o svých zážitcích a sdíleli s našimi studenty velmi osobní příběhy. Historie byla najednou velmi osobní. Historická fakta se stala hmatatelnými a promlouvala k současnosti. Studenti byli překvapeni a šokováni; mnozí z nich nikdy neslyšeli o odsunu Němců po válce. Naši němečtí přátelé otevřeli své rány a to, že jim mladí lidé pozorně naslouchali, jim pomohlo překonat strach, hořkost a smutek.
Společně jsme navštívili koncentrační tábor Rabštejn, abychom si poslechli, co se tam hrůzného dělo za války, a při jednom z výletů jsme se dozvěděli, co se tam dělo po válce.
Krutost a zoufalství na obou stranách v krátkém historickém období proměnily rabštejnské údolí v prázdné a děsivé místo, které kladlo mnoho otázek. Odpovědi nejsou snadné, ale jedna věc se dá udělat vždycky.
Společně jsme začali zapalovat svíčky za všechny oběti – ty, které tam zemřely během války i ty, které tam zemřely těsně po válce. Světlo svíček začalo pomalu proměńovat Rabštejnské údolí…
Kapitola 2 - Transformace
Jak výlety do České Kamenice každoročně pokračovaly, uvědomili jsme si, že nejen prohlubujeme znalosti studentů o dějinách 20. století a umožňujeme jim vhled do velmi složité historie Sudet, ale také posilujeme jejich kritické myšlení. Prostřednictvím příběhů jsme ilustrovali, jak jakýkoli totalitní režim ničí nejen svobodu, ale i lidské vztahy, včetně vztahů mezi různými národnostmi žijícími na stejném území.
V průběhu let jsme navázali velmi úzký vztah s městem Česká Kamenice, Památníkem koncentračního tábora Flossenbürg, organizací Zivil Courage, Gymnáziem Česká Kamenice, německou školou Goethe-Gymnasium v Sebnitz, organizacemi Post Bellum / Paměť národa, Collegiem Bohemicum, hudebníkem Michalem Müllerem a, co je velmi důležité, nadále spolupracujeme se skupinou našich německých přátel vedenou profesorem Helmutem Schmidtem.
Program, který jsme společně v průběhu let vypracovali, má několik aspektů a zahrnuje návštěvu výstavy Naši Němci v Ústí nad Labem, přednášky, workshopy, apod. Studenti se dozvídají, jaké je propojení Rabštejna s koncentračním táborem Flossenburg. K vrcholům cesty však vždy patří naslouchání životním příběhům a připomínání si všech obětí v Rabštejně.
Kapitola 3 - Vývoj
Díky úspěchu projektu se městu Česká Kamenice a společností Zivil Courage podařilo získat prostředky na jeho další rozvinutí, a to prostřednictvím programu Interreg (Společné dějiny – společná budoucnost: česko-německá mládež v dialogu / Gemeinsame Geschichte – gemeinsame Zukunft: deutsch-tschechische Jugend im Dialog). To znamená, že projekt je nejen dotován, ale může mít i zásadní přesah do budoucnosti. Rozvíjí navíc užší spolupráci mezi gymnázii v České Kamenici a Sebnitz. Jedním z cílů projektu je také vyvinout metodiku práce s historií a připravit studijní materiály, které by mohly být využity i jinými školami.
Součástí projektu je i příprava struktury pro online vzdělávacího centra v Rabštejně.
Struktura projektu se také proměňuje. Naši dlouholetí němečtí přátelé se již nebudou moci v blízké budoucnosti setkání zúčastnit, hledáme proto nové pamětníky, kteří by se podělili o své příběhy. Zároveň cítíme rostoucí potřebu Rabštejn ještě více zviditelnit.
Na začátku naší cesty jsme se zaměřili na odlišný přístup k výuce dějepisu, ale s čím jsme nepočítali, bylo to, že zkušenosti, které studenti prostřednictvím tohoto projektu získávají, proměňují i jejich životy.


Epilog
Sedím se svými kolegy v kapli památníku Flossenbürg osvětlené svíčkami. Vzpomínám na tři dny, které jsme zde strávili na oslavě 81. výročí osvobození koncentračního tábora. Cítím smutek, bolest a zděšení z válečných hrůz tohoto místa, ale mám také silný pocit radosti a naděje. Památník Flossenburg zde neprezentuje jen historii, ale promlouvá velmi hlasitě i k naší současnosti. Když ukrajinští vojáci zazpívají svou modlitbu, většina z nás nedokáže zadržet slzy.
Ano, teď je čas posbírat střepy a znovu objevit jejich nejjasnější barvy.
Mgr. Alena Švejdová, zástupkyně ředitele pro mimoškolní aktivity