HM's message/Slovo ředitele

HM's message

As you may be aware I interview all the students who are applying to ECP. The current population bulge and the increasing popularity of ECP have supercharged this task this year and I saw just shy of two hundred applicants for their 30-minute interview. While it is hard work, mostly I consider myself privileged in getting this unique perspective on what aspirational teenagers are thinking about their world, their lives and because it is a school interview, their views on education. These views usually come uncensored and cast a fascinating light on their education experience, their school and their teachers. 

It is very rare now to interview someone who hasn’t at least some goal or aim, or some idea of what they think good education looks like. I meet budding motorsports journalists, radical feminists, wannabe NHL hockey players, e-commerce entrepreneurs, aspiring lawyers, doctors and even teachers (have mercy on those!!). When our discussions centre around education the patterns are quite stark. Many feel a little let down, not usually by uninteresting topics, but by unnecessarily overbearing authority, rigid learning styles and grade anxiety. Over the years, I’ve built up a mental map of schools from which the students come. Students from one particular basic school, whose name I won’t share to save their blushes, seemed to always have the most erudite, aspirational, sensitive and thoughtful manners. I was curious. What was this school, why were the students engaged.

So, I arranged to visit the school to see what this particular school was doing to bring up such interesting young people. There, I discovered, a school consciously focussing on soft skills, a school naturally suspicious of reliance on grades - preferring where possible (and legal) to use descriptors of improvement. All in all, many of the approaches we at ECP strive to follow too.

We arrived at the school into a hall full of students presenting projects which ranged from fashion, to learning sign language, to robotics, even to a catering project which will, in large part, influence the operations of the school’s canteen. Students as young as 6th grade conversing with me in nearly fluent English, all this in a Czech school in a Czech setting. In doing my rounds of the projects, I saw two familiar faces: two students I’d interviewed earlier in the year - it is no surprise they’ll be joining our Year 1 in September. 

It was a morning to remember that schools are not islands themselves but part of the journey. As we left we talked about their lovely building - they had moved from much smaller and more cramped premises several years ago …. So maybe we have even more in common than I thought and I reflect on our plans for our temporary move in November …. I wish you a wonderful summer.

Dr. Nigel Brown

Headmaster

Slovo ředitele

Jak možná víte, osobně vedu pohovory se všemi studenty, kteří se k nám na Anglické gymnázium hlásí. Současný nárůst populace a vzrůstající popularita naší školy tento úkol zintenzivnily a v rámci přijímacího řízení jsem hovořil půl hodiny s každým z téměř dvou set uchazečů. I když je to náročné, považuji za privilegium, že mohu získat tento jedinečný pohled na to, co si ctižádostiví teenageři myslí o svém světě a o životě a protože jde o pohovor ve škole, také o vzdělávání. Tyto názory obvykle přicházejí bez cenzury a vrhají fascinující světlo na jejich studijní zkušenosti, současnou školu a učitele. 

Stává se velmi zřídka, že by někdo při pohovoru neviděl alespoň nějaký cíl, účel nebo neměl představu o tom, jak by mělo vypadat dobré vzdělání. Setkávám se se začínajícími novináři v motorismu, radikálními feministkami, aspirujícími hokejisty NHL, podnikateli v internetovém obchodu, budoucími právníky, lékaři a dokonce i učiteli (držím jim palce!!). Když diskutujeme o vzdělávání, hodnocení jsou docela ostrá. Mnozí se cítí trochu zklamáni, obvykle ne kvůli nezajímavým tématům, ale kvůli zbytečně přehnané autoritě, strnulým metodám výuky a stresu ze známkování. V průběhu let jsem si vytvořil mentální mapu škol, ze kterých studenti přicházejí. Zdálo se, že studenti jedné konkrétní základní školy, jejíž jméno nebudu sdílet, abych ji ušetřil zardění, měli vždy ten nejerudovanější, nejaspirativnější, citlivý a přemýšlivý pohled. Byl jsem zvědavý, co je to za školu a proč jsou studenti tak angažovaní.

Rozhodl jsem se tedy sjednat návštěvu této školy a nahlédnout, co tato konkrétní instituce dělá jinak, že vychovává tak zajímavé studenty. Zjistil jsem, že se vědomě zaměřují na měkké dovednosti a nedávají důraz na známky – kde je to legálně možné, tam preferují používání hodnocení zaměřeného na zlepšování. Celkově vzato jsem tam viděl mnoho přístupů, které jsou důležité pro nás v Anglickém gymnáziu. 

Při návštěvě jsme dorazili do sálu plného žáků prezentujících různé projekty se zaměřením od módy, přes výuku znakové řeči, robotiku až po projekt, který ovlivní chod a design školní jídelny. Žáci již od 6. třídy se mnou hovořili téměř plynulou angličtinou, a to vše v české škole v českém prostředí. Při diskusích o projektech jsem si všimnul dvou známých tváří: byli to dva studenti, se kterými jsem před pár měsíci vedl pohovor – není žádným překvapením, že se v září připojí k našemu 1. ročníku. 

Během této návštěvy jsem si připomněl, že školy nejsou oddělenými ostrovy, ale součástí delší cesty. Když jsme odcházeli, hovořili jsme o jejich krásné budově - před několika lety se přestěhovali z menších a stísněnějších prostor…. Takže možná toho máme společného ještě víc, než jsem si myslel, a přivedlo mě to k zamyšlení nad našimi plány na naše dočasné stěhování očekávané v listopadu…. Přeji vám krásné léto.

Dr. Nigel Brown

ředitel