HM's message/Slovo ředitele

At interview for a language school

HM's message

Creativity is certainly an emergent characteristic of the past year. Personally, unable to go home to the UK for the holidays, I’ve found myself embarking on an Easter photographic project of travelling the route of each of the city’s three metro lines by bike - and along the way taking pictures of objects in the colour of the line that is invisibly under my wheels. The end product? A visual map of the Prague metro from a fresh perspective - or maybe a way to express my holiday in a form that has become so painfully familiar - the dreaded Google Meet mosaic! If only our students were so colour coordinated! 

 

Another interesting thing that happened over the Easter break was that I was asked by the language school that I study Czech at to do an interview for them. I had a moment of involuntary self-importance - or “nafoukanost”. This is a word that I had coincidentally learnt last week in one of those lessons. Actually, the word I learnt was, “nafukovací” - inflatable - discovering it could apply to a person just as much as the dinghy I was trying to describe. Doing the interview was quite an excitement as the interviewer was probably the first person outside of work who I’ve spoken to face to face for more than five minutes since Christmas. 

The interviewer was interested in the perspectives of foreigners and their experiences of the past year, starting with how the lockdown felt at first. It was very good to lay out my thoughts, to be guided in a structured way, through the range of emotions that I’d had from March last year. I still remember seeing empty shelves in Billa where the flour, soap and of course toilet rolls, should have been. What is it with toilet rolls? I found myself talking less of my personal experience and more of the school’s, its pupils and wider community as the highlight of my time in lockdown. This newsletter is no exception - another highlight - just as we’ve come to expect: full of creative stories in some ways largely undiminished by the remoteness we are operating under. 

Nigel Brown

Headmaster

 

Slovo ředitele

Kreativita je bezpochyby nově vznikající charakteristikou posledního roku. Jelikož jsem přes svátky nemohl odletět domů do Anglie, pustil jsem se do velikonočního fotografického projektu, který obnášel projížďku trasy každé ze tří linek metra na kole - a cestou jsem fotografoval objekty v barvě dané linky, která neviditelně procházela pod mými koly. A výsledek? Vytvořil jsem vizuální mapu pražského metra z nové perspektivy - nebo to byl možná způsob, jak vyjádřit svoji dovolenou ve formátu, který se stal tak bolestně známým - obávaná mozaika Google Meet! Kéž by naši studenti byli také tak barevně sladěni!

Další zajímavostí, která se udála o velikonočních prázdninách, bylo to, že jsem byl požádán o interview jazykovou školou, kde navštěvuji kurz češtiny. Byl to pro mě moment pocitu důležitosti mé osoby - neboli česky „nafoukanosti“. Je to slovo, které jsem se shodou okolností na kurzu naučil minulý týden. Slovo, které jsem se učil, bylo ve skutečnosti „nafukovací“, ale zjistil jsem, že se může vztahovat nejen na malý nafukovací člun, který jsem se snažil popsat, ale také na člověka. Toto interview bylo pro mne osvěžením, protože to bylo pravděpodobně poprvé od Vánoc, co jsem s někým mluvil tváří v tvář více než pět minut a netýkalo se to práce.

 

Tazatel se zajímal o perspektivy cizinců a jejich zkušenosti v souvislosti s lockdownem v posledním roce a zejména na začátku tohoto období. Bylo velmi užitečné srovnat si své myšlenky a nechat se vést strukturovaným rozhovorem skrze emoce, které jsem prožíval od března loňského roku. Stále si pamatuji, jak jsem vnímal prázdné police v Bille, kde nebyla žádná mouka, mýdlo a samozřejmě ani toaletní papír. Co mají všichni s toaletním papírem? Zjistil jsem, že hovořím méně o svých osobních zkušenostech a více o těch ze školy, o studentech a širší komunitě školy jako zlatém hřebu mého života v karanténě. Tento zpravodaj není žádnou výjimkou - další zlatý hřeb, jak jsme již zvyklí. Je plný kreativních příběhů, které většinou nejsou nijak omezené současným odloučením, kterému společně čelíme.

Nigel Brown

ředitel