Arts/Umění

Typologies from Year 4 students/Umělecké typologie od studentů 4. ročníku

NISAN YIDIZ

A typology is a series of photographs which are visually unified as a collection under a theme. I wanted to make a typology inside a typology. What I mean by this is that I wanted all my typologies to have a theme even though they all are about different topics. My inspiration for the theme was Piet Mondrian. 

For typology 1 and 2, I used black outlines, a cubic layout and the three colors of Mondrian: red, yellow and blue to give the same taste of his artwork. For typology 3, I redesigned İznik Pottery in Mondrian’s style. İznik Pottery is the traditional Turkish porcelain art which is mostly in different tones of blues with a hint of red and green. However, black and yellow are not used in traditional İznik Pottery. 

Typologie je série fotografií, které jsou vizuálně sjednoceny jako sbírka s jedním tématem. Chtěla jsem vytvořit typologii uvnitř typologie. Tím myslím, že jsem chtěla, aby všechny mé typologie měly téma, i když se týkají různých námětů. Inspirovala jsem se Pietem Mondrianem. 

Pro 1. a 2. typologii jsem použila černé obrysy, čtvercové rozložení a tři barvy Mondriana: červenou, žlutou a modrou, abych dodala styl jeho děl. Pro 3. typologii jsem přepracovala İznik Pottery ve stylu Mondriana. İznik Pottery je tradiční turecké porcelánové umění, které se většinou objevuje v různých odstínech modré s nádechem do červena a zelena. Černá a žlutá se však v tradiční İznik Pottery nepoužívají.

ANNA KUFOVÁ

This typology painting illustrates a set of different sweets that I found at home. I wanted to make this painting in a fun pop art style, because to me that seemed to match the theme, therefore I used a lot of bold and vivid colours and sharp lines to create that effect. I used acrylic paint for this painting, because of the rich colours.

Tento typologický obraz zobrazuje řadu různých sladkostí, které jsem doma našla. Chtěla jsem udělat tento obraz v zábavném pop-artovém stylu, protože mi připadalo, že se to s tímto tématem shoduje. Proto jsem použila hodně výrazných a živých barev a ostrých čar k vytvoření daného efektu. Pro tento obraz jsem použila akrylovou barvu kvůli sytým odstínům.

VIKTORIE ŘEHÁKOVÁ

For the Architecture part of the Typography project, I decided to do something religion related. It didn’t have anything to do with my upbringing or belief system, but after spending the quarantine in Moravia, I wanted to show how strong Christianity is in the area and what role it plays in the lives of the local people. It was important to me to show how important it still is in villages and smaller towns and also show that it is a part of the local culture. By using the theme of death and quotes from the Bible, I wanted to show that it can be a scary but also freeing experience in the community. Funerals are always sad, but they are also times when the family comes together and celebrates the life of those who have passed away and I feel that these celebrations are an undeniable part of the local community. 

Pro část projektu typografie zaměřenou na architekturu jsem se rozhodla pro náboženské téma. Nemá to nic společného s mojí výchovou nebo vírou, ale poté, co jsem strávila karanténu na Moravě, jsem chtěla ukázat, jak silně je v této oblasti křesťanství zakořeněno a jakou roli hraje v životě místních lidí. Bylo pro mě důležité ukázat, jak je to stále důležité téma ve vesnicích a menších městech, a také zobrazit skutečnost, že je to součástí místní kultury. Použitím tématu smrti a citací z Bible jsem chtěla ukázat, že to může být děsivý, ale i osvobozující zážitek v komunitě. Pohřby jsou vždy smutné, ale jsou to i časy, kdy se rodina schází a oslavuje život těch, kteří zemřeli, a mám pocit, že tyto oslavy jsou nedílnou součástí místní komunity.

JOSEPHINE PODANÁ

This typology is portraying the situation the world is currently in. The whole concept of the white dress and the leaps symbolises freedom and the constriction of it. When the typology was created we were still in quarantine and we weren't able to do much. Thus, with the help of Aneta Nguyen (Y2 Terra),  I decided to capture the situation from an artistic perspective and try to grasp the global pandemic from a different view. 

Tato typologie zobrazuje situaci, ve které se svět momentálně nachází. Celý koncept bílých šatů a skoků symbolizuje svobodu a její omezení. Když byla tato typologie vytvořena, byli jsme stále v karanténě a nemohli jsme toho moc dělat. S pomocí Anety Nguyen (2. ročník, Terra) jsem se tedy rozhodla zachytit situaci z uměleckého hlediska a zobrazit globální pandemii z jiného pohledu.

HANA NGUYEN

I collected various pictures of my family with different smiles. In each person’s smile, it captures their happiness. It can show excitement or joy through their facial expressions. 

I wanted to make the typography more subtle and more focused on their smiles rather than the surroundings, therefore I decided to use a black and white filter. However, each picture was taken with different lighting, I had to change the exposure as well as add white tone so all the pictures have balanced colours. 

Shromáždila jsem různé fotografie své rodiny s odlišnými úsměvy. V úsměvu každého člověka je zachyceno jeho štěstí. Může ukázat nadšení nebo radost prostřednictvím výrazu v obličeji.

Chtěla jsem, aby byla typografie jemnější a více zaměřena na jednotlivé úsměvy než na okolí, a proto jsem se rozhodla použít černobílý filtr. Avšak každý snímek byl pořízen v jiném světle, a tak jsem musela změnit expozici a přidat bílý tón, aby všechny obrázky měly vyvážené barvy.

Arts Faculty Collaborative Project: Čapek’s R.U.R with Year 2/Projekt spolupráce uměleckého oddělení: Čapkův R.U.R s 2. ročníkem

Josef Čapek wrote Rossum’s Universal Robots in 1921, and within two years of its completion, it had been translated into English and successfully premiered in London, New York, Chicago and Los Angeles to critical acclaim. This superb play has proved the inspiration for Mr Hillier’s next production in Divadlo Na Prádle in November 2020. ECP’s version of R.U.R. creatively imagines the play in a 1980s Cyberpunk-styled environment. 

Čapek set his play on a remote island with a robot factory; his vision of robotic creatures actually being less like our concept of robots -  mechanical and metallic - and more like living beings of synthetic flesh and blood. A scientist, Rossum, has discovered how to create robots;  easily mistaken for humans, they have the ability to think - yet are incapable of original thought. Initially content to work with humans as their masters, they are poorly treated, and the course of the play sees a frightening robot rebellion that ends with an almost extinct human race. Killing all of their masters but one, it is not until the epilogue that we see two robots falling uncharacteristically in love,  indicating - perhaps - a triumphant future.

Nearing its centenary in January 2021, the themes of the play still resonate today. Race Superiority is a theme in Čapek’s play, as he examines what happens when the robot race is dominated by the superior human race. Treated as slaves without feelings, revolt ensues. Isolationism and Moral Responsibility are also key themes: preferring an isolationist existence on an island, the humans ignore the moral implications of their dangerous creations, exploiting the robots for commerce and commodity until it backfires in catastrophe.

And yet, there is a surprisingly hopeful ending of regeneration, love, and the survival of Nature. 

The play has, therefore, proved a rich catalyst for an exciting Year 2 Arts Fusion Project. Over the past 3 months of remote teaching, students within the Arts Faculty have investigated and interpreted aspects of Čapek’s play from a variety of standpoints: visual, musical, and theatrical. Weekly sessions have set tasks from graphic design, set design and costume design to digital sound technology, composing, performance of monologues and group acting. Despite lockdown, it has been a great opportunity for creativity and collaboration as students gain insight into how the artforms of Drama, Dance, Music and the Visual Arts are interdependent.   

Here is a presentation that has a range of example lessons, followed by student work:/Zde je prezentace, která přináší řadu ukázek z výuky a také výsledky prací studentů:

Josef Čapek napsal knihu Rossumovi univerzální roboti (RUR) v roce 1921 a během dvou let od jejího dokončení bylo dílo přeloženo do angličtiny, mělo úspěšnou premiéru v Londýně, New Yorku, Chicagu a Los Angeles, a bylo kritiky uznáváno. Tato vynikající hra se stala inspirací pro další produkci pana Hilliera v Divadle Na Prádle v listopadu 2020. ECP verze R.U.R. kreativně představí hru v prostředí cyberpunku osmdesátých let.

Čapek situoval svou hru na vzdálený ostrov s továrnou na roboty; jeho vize robotických tvorů byla ve skutečnosti méně podobná naší koncepci robotů - mechanických a kovových - a spíše ztvárňovala živé bytosti ze syntetického masa a krve. Vědec Rossum objevil, jak vytvářet roboty; snadno zaměnitelné s lidmi, kteří mají schopnost přemýšlet - přesto nejsou schopni původního myšlení. Zpočátku se spokojili s prací s lidmi jako se svými pány, ale bylo s nimi špatně zacházeno a během hry je vidět děsivá robotická vzpoura, která končí téměř zánikem lidské rasy. Zabíjejí všechny své pány, v epilogu vidíme dva roboty, kteří se netradičně zamilovali, což naznačuje - snad - triumfální budoucnost.

V lednu 2021 uběhne sto let od vydání, avšak témata hry jsou stále aktuální. Tématem Čapkovy hry je rasa superiority a zkoumá, co se stane, když robotickému závodu dominuje nadřazená lidská rasa. Když je někdo vnímám jako otrok, přijde revolta. Izolacionismus a morální odpovědnost jsou také klíčovými tématy: lidé preferují izolacionistickou existenci na ostrově, ignorují morální důsledky svých nebezpečných výtvorů, využívají roboty pro obchod a jako komoditu, až se jim to vrátí v podobě katastrofy.

A přesto je tu překvapivě nadějný konec v podobě regenerace, lásky a přežití přírody. Tato hra se ukázala jako bohatý katalyzátor pro vzrušující projekt umělecké fúze ve 2. ročníku. Během posledních 3 měsíců distanční výuky studenti uměleckých předmětů zkoumali a interpretovali aspekty Čapkovy hry z různých hledisek: vizuální, hudební a divadelní. Každý týden byly stanoveny úkoly, od grafického designu, scénografie, kostýmního designu až po digitální zvukovou technologii, komponování, výkon monologů a skupinové hraní. Navzdory uzavření školy to byla skvělá příležitost pro kreativitu a spolupráci, protože studenti získali přehled o tom, jak jsou umělecké formy dramatu, tance, hudby a výtvarného umění vzájemně propojené.

Year 3 Digital manipulation/ Digitální manipulace - 3. ročník

Here is a beautiful range of digitally manipulated images from Y3 Art:

Zde je celá škála krásných digitálně upravených obrázků od studentů výtvarného umění ze 3. ročníku:

All works are in this presentation:/Všechna díla jsou v prezentaci níže: