Trips/Výlety
Year 4 Exploring History Trip

Trips/Výlety
Year 4 Exploring History Trip


We were fortunate enough to take part in the European project, which was started by our own Ms. Švejdová of The English College of Prague and has since been joined by other schools such as Gymnázium Česká Kamenice and Gymnasium Sebnitz. This project aims to shed light on the very important but often overlooked history of the Sudetenland and the people living there. We had the great opportunity to talk to several survivors or their children, who were kind enough to share their experiences from World War II and its aftershocks. We had the opportunity to meet all of the witnesses and to speak personally in small groups with two of them.


Mr. Kittel, a 96-year-old veteran, was forced to join the Wehrmacht at just 15, which was the norm in 1944 Nazi Germany. Mr. Kittel told us about his experiences during the war, but also immediately after, with his expulsion from the Czech lands and the stories from the years following. One of his stories was about how his unit fled from capture by Soviet forces by escaping to the American side of the demarcation line. He was a scared 16-year-old child soldier fleeing the Siberian gulags of the Red Army. The atmosphere in the room was heavy with silence, a mix of sorrow and awe as we realized we were sort of reliving this moment in history with Mr. Kittel together.


Monika Holfeld (76), born into a family that was forced out of the Sudetenland, told us about the trauma affecting them and how her family was constantly paranoid. We asked questions about her experience growing up during the Cold War and her experience with the communists. Ms. Holfeld was spied on by Stasi collaborators; she told us that the Stasi had compiled a thick folder on her travels and prevented her from becoming a successful architect. What was interesting was that Ms. Holfeld asked us if we had any similar experiences in our families. When I found out that many people in the room not only had similar stories but also shared their experiences in the room, this had a profound impact on us, as having a personal connection allowed us to further connect with Ms. Holfeld's situation. Hearing the stories of Mr. Kittel and Ms. Holfeld gave us more than just historical knowledge. It gave us a human connection to the horrors that happened. Sharing this experience with students from Gymnázium Česká Kamenice and Gymnasium Sebnitz made it even more meaningful, as together we learned the importance of remembering and carrying these stories forward.
Adam Gold, Robert Polo, Year 4


Měli jsme to štěstí, že jsme se mohli zúčastnit evropského projektu, který zahájila naše paní zástupkyně Švejdová z Anglického gymnázia a ke kterému se postupně připojily další školy, jako například Gymnázium Česká Kamenice a Gymnázium Sebnitz. Cílem tohoto projektu je osvětlit velmi důležitou, ale často přehlíženou historii Sudet a lidí, kteří tam žijí. Měli jsme skvělou příležitost promluvit si s několika přeživšími nebo jejich dětmi, kteří byli tak laskaví, že se podělili o své zkušenosti z druhé světové války a jejích následků. Měli jsme možnost setkat se se všemi pamětníky a osobně si promluvit v malých skupinách se dvěma z nich.


Pan Kittel, 96letý veterán, byl v pouhých 15 letech nucen vstoupit do Wehrmachtu, což bylo v nacistickém Německu v roce 1944 normou. Pan Kittel nám vyprávěl o svých zážitcích během války, ale také bezprostředně po ní, o jeho vyhnání z českých zemí a příbězích z následujících let. Jeden z jeho příběhů byl o tom, jak jeho jednotka uprchla před zajetím sovětskými vojsky na americkou stranu demarkační linie. Byl to příběh vyděšeného šestnáctiletého dětského vojáka prchajícího ze sibiřských gulagů Rudé armády. Atmosféra v místnosti byla těžká tichem, směsicí smutku a úžasu, když jsme si uvědomili, že tento historický okamžik s panem Kittelem jakoby znovu prožíváme společně.


Monika Holfeldová (76), narozená v rodině, která byla vyhnána ze Sudet, nám vyprávěla o traumatu, které je postihlo, a o tom, jak byla její rodina neustále paranoidní. Ptali jsme se jí na její zkušenosti s dětstvím během studené války a na její zkušenosti s komunisty. Paní Holfeldovou špehovali kolaboranti Stasi; řekla nám, že Stasi o jejích cestách sestavila tlustou složku a zabránila jí stát se úspěšnou architektkou. Zajímavé bylo, že se nás paní Holfeldová zeptala, zda máme v našich rodinách podobné zkušenosti. Když jsem zjistil, že mnoho lidí v místnosti mělo nejen podobné příběhy, ale také se o své zkušenosti podělilo, mělo to na nás hluboký dopad, protože osobní kontakt nám umožnil lépe se ztotožnit se situací paní Holfeldové. Poslech příběhů pana Kittela a paní Holfeldové nám dal víc než jen historické znalosti. Dal nám lidský kontakt s hrůzami, které se staly. Sdílení této zkušenosti se studenty Gymnázia Česká Kamenice a Gymnázia Sebnitz nám dávalo ještě větší smysl, protože jsme se společně naučili, jak důležité je připomínat si tyto příběhy a šířit je dál.
Adam Gold, Robert Polo, 4. ročník


In September, we went on the Start of the Year trip. Even though we go every year, new memories get created every time. We went to Chřibská and we also connected it with a trip to Česká Kamenice which was my personal favourite. Only half of our year group went on this trip which I appreciated because it was calmer than previous ones. One of the biggest advantages of this trip was the rooms. They were cozy and I shared the room with my friends. I personally liked the diversity of food during breakfast. Everyone had something to choose from. The dinners were also well prepared and tasty.


On the first day, we went to a museum in Ústí nad Labem and we saw an exhibition called Naši Němci. We were told to answer questions based on it. We had the opportunity to visit the Rabštejn concentration camp. I did not expect it to be so big. Ms Švejdová organised a memorial, which was a nice gesture. There was a musician playing traditional music, which I enjoyed. For me, the most enjoyable part of the trip was when we went to Sebnitz, even though we had to wake up early. The students were fun to talk to and the program was well organised.


On the same day, we went on a walk, which I appreciated because we did not have much physical activity before it since this trip was mostly about thinking. A memory I will always remember and value is when I had the opportunity to speak to Mr Kittel. I knew a little bit about his life, but he definitely gave more context and told us his own perspective. We ended the trip with a visit to the glass factory and we were given a tour. We also had lunch and after, we had the opportunity to see how glass is made.
Sonia Seddiqi, Year 4


V září jsme se vydali na úvodní výlet školního roku. I když jezdíme každý rok, pokaždé vznikají nové vzpomínky. Vyrazili jsme na Chřibskou a spojili jsme to s výletem do České Kamenice, což byl můj osobní favorit. Na tento výlet se vydala jen polovina našeho ročníku, což jsem ocenila, protože byl klidnější než ty předchozí. Jednou z největších výhod tohoto výletu byly pokoje. Byly útulné a pokoj jsem sdílela s přáteli. Osobně se mi líbila rozmanitost jídla při snídani. Každý si mohl vybrat. Večeře byly také dobře připravené a chutné.


První den jsme šli do muzea v Ústí nad Labem a prohlédli jsme si výstavu s názvem Naši Němci. Bylo nám řečeno, abychom na základě ní odpovídali na otázky. Měli jsme možnost navštívit i koncentrační tábor Rabštejn. Nečekala jsem, že bude tak velký. Paní Švejdová zorganizovala vzpomínkovou slavnost, což bylo milé gesto. Hostem byl hudebník, který nám zahrál tradiční hudbu na citeru, což se mi líbilo. Pro mě byla nejpříjemnější část výletu cesta do Sebnitzu, i když jsme museli vstávat brzy. S místními studenty se dalo hezky popovídat a program byl dobře zorganizovaný.


Ve stejný den jsme se vydali na procházku, což jsem ocenila, protože jsme předtím neměli moc fyzické aktivity, jelikož tento výlet byl hlavně o přemýšlení. Vzpomínka, kterou si budu vždycky pamatovat a které si budu vážit, je možnost mluvit s panem Kittelem. Věděla jsem o jeho životě něco málo, ale on nám rozhodně poskytl více kontextu a sdělil nám svůj vlastní pohled na věc. Výlet jsme zakončili návštěvou sklárny, kde jsme se zúčastnili prohlídky. Také jsme si dali oběd a po skončení jsme měli možnost vidět, jak se sklo vyrábí.
Sonia Seddiqi, 4. ročník


On Tuesday, 2 September, we set out from Hlavní Nádraží to Konstantinovy Lázně. We arrived at our campsite and pitched our tents. We then set out for a brief walk to get more familiar with the surroundings. The next morning, we started the day early with a morning run and some exercise. We were split into three groups based on our ability, with the red group setting out in the morning. As we all rather quickly found out, the region we were cycling in was very vertically diverse. We cycled to the town of Teplá, with a brief visit to the monastery. The total distance we covered was an impressive 35 km, with a massive climb on the hill near Bezdružice.


Later in the afternoon, the yellow group also started their ride, at a slightly slower pace. Although the distance was not as large, the elevation gain was no less demanding. The biggest climb we faced was the ride up to Bezdružice from another side. Arguably, this climb was worse, as it was less steep, but much longer, which makes it very mentally demanding. On the third day, we all had to wake up early and go for the morning run again. Like the day before, the red group set out in the morning again. This time, we didn’t have to cycle as far and overcome as much elevation. However, we had to face another challenge, which was crossing through rivers. During the first two crossings, we were all trying to remain dry, but once we had to pedal through ankle-high water we had no choice but to submerge our feet and after that point we stopped caring. We pushed through and returned back to the camp through the town of Úterý. Finally, the last group to go out was the pink group. We cycled the same route as the yellow group did, meaning the climbs felt even longer at times. Regardless, as a reward for our efforts, we got to swim in the quarry. We did have to rush back, as we had a lecture from the former Mayor in the evening about the Sudetenland.


We finished our trip with a campfire and retired to our tents for one last night. In the morning, we were all in a hurry, to pack and disassemble our tents in time. We had to hurry even more, as it started to rain. We finished with the clean-up and set off back to Prague, with a feeling of accomplishment.
Tomáš Vachutka, Year 4




V úterý 2. září jsme se vydali z Hlavního nádraží do Konstantinových Lázní. Dorazili jsme do kempu a postavili stany. Poté jsme se vydali na krátkou procházku, abychom se lépe seznámili s okolím. Druhý den ráno jsme brzy začali ranním během a trochou cvičení. Byli jsme rozděleni do tří skupin podle našich schopností, přičemž červená skupina vyrazila ráno. Jak jsme všichni poměrně rychle zjistili, oblast, kterou jsme jeli na kole, byla velmi výškově rozmanitá. Dojeli jsme do města Teplá s krátkou návštěvou kláštera. Celková vzdálenost, kterou jsme urazili, byla úctyhodných 35 km s mohutným stoupáním na kopec u Bezdružic. Později odpoledne se na cestu vydala i žlutá skupina, ale o něco pomalejším tempem. Vzdálenost sice nebyla tak velká, ale převýšení nebylo o nic méně náročné. Největším stoupáním, kterému jsme čelili, byl výstup do Bezdružic z druhé strany. Dá se říci, že toto stoupání bylo horší, protože bylo méně strmé, ale mnohem delší, což ho činí psychicky velmi náročným. Třetí den jsme se všichni museli brzy probudit a jít si znovu zaběhat. Stejně jako den předtím se ráno opět vydala červená skupina. Tentokrát jsme nemuseli jet tak daleko a překonávat tolik převýšení. Čekala nás však další výzva, kterou byl brod řeky. Během prvních dvou přechodů jsme se všichni snažili zůstat v suchu, ale jakmile jsme museli šlapat po kotníky vodou, neměli jsme jinou možnost než si nohy ponořit a pak už nám to nevadilo. Prodrali jsme se a vrátili se zpět do kempu přes město Úterý. Nakonec poslední skupinou, která vyrazila, byla růžová skupina. Jeli jsme stejnou trasu jako žlutá skupina, což znamenalo, že stoupání se nám místy zdálo ještě delší. Nicméně jako odměnu za naši snahu jsme si mohli zaplavat v lomu. Zpátky jsme museli spěchat, protože večer jsme měli přednášku bývalého starosty o Sudetech.


Výlet jsme zakončili táborákem a na poslední noc jsme se uchýlili do stanů. Ráno jsme všichni spěchali, abychom včas sbalili a složili stany. Museli jsme spěchat ještě víc, protože začalo pršet. Dokončili jsme úklid a s pocitem uspokojení se vydali zpět do Prahy.
Tomáš Vachutka, 4. ročník


While only lasting 3 days, the start of year 3 trip to Dvoračky was the one of the best trips our year group got to go on so far. This is because the trip’s program was amazing! On the 1st day, after we got off the bus and walked to the chateau, we had a KRNAP mountain rescue lecture. The lecture gave us an inside on how the paramedics work and what equipment they use. Some students actually got to try being the mountain rescuers!


The next day we went on an orienteering team challenge which worked as a great ice breaker for the new student as well as a chance to talk to people you normally don’t talk to. Moreover, after dinner we had a knowledge quiz and a campfire!


On the last day the brave and sporty students got to try the Iron Man/Women challenge and after that we had yet another competition between the previous orienteering teams!
During the trip the students also had lots of free time, which was used playing volleyball, table tennis or just chatting. This allowed the new students to get to know everybody. Overall this trip was enjoyed by everyone and helped students find new friends:)
Sofie Fatková, Year 3


Ačkoli výlet 3. ročníku na Dvoračky trval jen tři dny, byl jedním z nejlepších výletů, na kterém jsme jako ročník zatím byli. Bylo to tím, že program výletu byl úžasný! První den, poté, co jsme vystoupili z autobusu a došli na chatu, jsme měli přednášku od Horské služby KRNAP. Přednáška nám přiblížila, jak záchranáři pracují a jaké vybavení používají. Někteří studenti si dokonce mohli vyzkoušet, jaké to je být horským záchranářem!


Další den jsme se zúčastnili týmového orientačního závodu, který skvěle posloužil k prolomení ledů pro nové studenty a zároveň byl příležitostí promluvit si s lidmi, se kterými se běžně nebavíte. Navíc jsme po večeři měli vědomostní kvíz a táborák!


Poslední den si odvážní a sportovně založení studenti mohli vyzkoušet výzvu Iron Man/Woman a poté nás čekala ještě jedna soutěž mezi týmy z předchozího orientačního závodu!


Během výletu měli studenti také spoustu volného času, který využili hraním volejbalu, stolního tenisu nebo si prostě jen povídali. To umožnilo novým studentům poznat všechny ostatní. Celkově si tento výlet všichni užili a pomohl všem účastníkům najít si nové přátele:)
Sofie Fatková, 3. ročník































