Visual Arts/Výtvarné umění

Pre-IB Ceramics/Keramika v programu Pre-IB 

As students near the end of their Natural World sculpture unit, it is a great opportunity to show the relationship between the imaginative design process, and the three dimensional construction. Students undertake a variety of research in their sketchbooks, exploring the key principles of sculpture, such as structure, stability, and balance in the early stages, before introducing rhythm, unity as their patterns and forms unfold. The final stage sees texture and elaborate detail applied, offering students the chance to demonstrate their complex and refined media handling - the most challenging aspects of high quality presentation. It’s fascinating to see the sketchbook designs come to life in the final works. Below you can delve into their  thought processes; at this stage in their artistic development, Pre IB students will often opt for darker, macabre and more unusual interpretations of the Natural World stimulus!

Studenti se blíží ke konci své práce na sochařském tématu Natural World, což je skvělá příležitost prezentovat vztah mezi procesem imaginativního designu a trojrozměrnou konstrukcí. Studenti provádějí různé výzkumy ve svých skicářích, zkoumají klíčové principy sochařství, jako je struktura, stabilita a rovnováha v raných fázích, poté přidají rytmus a jednotu v průběhu rozvoje jejich vzorců a forem. V závěrečné fázi je aplikována textura a propracované detaily, což studentům nabízí možnost předvést své komplexní a rafinované zacházení s médii – nejnáročnější aspekty vysoce kvalitní prezentace. Je fascinující vidět, jak návrhy skic ve finálních dílech ožívají. Níže se můžete ponořit do jejich myšlenkových pochodů. V této fázi svého uměleckého vývoje se studenti Pre-IB často rozhodnou pro temnější, hrůzostrašnější a neobvyklejší interpretace stimulů přírodního světa!

Ariya Man (Year 2): Independent Architecture Projects/Nezávislé architektonické projekty

Ariya is a recipient of the Talent Award for Architecture this year, and also a ChangeMaker ECP Scholar. Below, he reports on his independent projects which have caught the attention of many visitors to the Art department. As part of his work on the ChangeMaker team, Ariya explored innovation in Czech design, replicating two of Prague’s most famous buildings - and also has enjoyed developing his own cafe design.

Ariya je letošním držitelem ocenění za talent za architekturu a také stipendista programu ECP ChangeMaker. Níže referuje o svých nezávislých projektech, které upoutaly pozornost mnoha návštěvníků uměleckého oddělení. V rámci své práce v týmu ChangeMaker Ariya zkoumal inovace v českém designu, replikoval dvě z nejznámějších pražských budov – a také si užil vývoj vlastního designu kaváren.

Expo 58

Expo 58 is a very interesting building, not only because of its unusual look. It was first introduced in Brussels in the Czechoslovak Pavilion during Expo 58. After Czechoslovakia won that year, it was moved to Letna in Prague. When you look at the building it looks modern and futuristic but It was built during the communist era here. This is, I think, what is most interesting about it; Czechoslovakia won a contest that was supposed to show innovation whilst being under communism, which some may argue is the opposite of innovation. The actual construction of the model wasn't easy. I contacted the pavilion asking if they could share the blueprints, unfortunately they couldn't but they did send me detailed photos of a different model of that pavilion. After getting the measurements it was pretty straight on.

Expo 58 je velmi zajímavá budova, a to nejen svým neobvyklým vzhledem. Poprvé byla představena v Bruselu v Československém pavilonu během Expo 58. Po vítězství Československa v tomto roce došlo k přesunu na Letnou v Praze. Když se podíváte na tuto budovu, vypadá moderně a futuristicky, ale byla zde postavena během komunistické éry. To je, myslím, to, co je na tom nejzajímavější. Československo vyhrálo soutěž, která měla ukázat inovaci za komunismu, o čemž někteří mohou tvrdit, že je opakem inovací. Vlastní stavba modelu nebyla jednoduchá. Kontaktoval jsem pavilon s dotazem, zda by mohli sdílet plány, bohužel však nemohli, ale poslali mi podrobné fotografie jiného modelu tohoto pavilonu. Po získání rozměrů to šlo dobře.

Žižkov Tower

The Žižkov Tv Tower was not an easy build. First of all, I decided to build it in one weekend, so except for a few things, all I was doing that weekend was building the tower. The first big problem that I encountered was that there are not any blueprints of the building available online so the whole model and the dimensions were done from pictures. I tried to get the scale to be as accurate as I could  and I did that in a quite unique way. I found a picture, put my ruler on the computer display and then multiplied the length by ten. After a long weekend and a handful of problems the Tower was standing. The next Monday I brought it into the art room at Elektra.

Žižkovská televizní věž nebyla jednoduchá stavba. Rozhodl jsem se, že ji postavím za jeden víkend, takže kromě pár drobností jsem celý ten víkend pracoval jen na stavbě věže. První velký problém, na který jsem narazil, bylo to, že na internetu nejsou k dispozici žádné plány budovy, takže celý model a rozměry byly provedeny na základě obrázků. Snažil jsem se, aby měřítko bylo co nejpřesnější, a to se mi podařilo zcela unikátním způsobem. Našel jsem obrázek, položil pravítko na displej počítače a pak naměřil délku po deseti. Po dlouhém víkendu a spoustě problémů věž stála. Následující pondělí jsem ji přinesl do výtvarného ateliéru v Elektře.

The Piano Cafe 

The Piano Cafe is a building that I designed. It is a coffee shop in a park with a very “different” look. When we think of buildings we Imagine solid, unmoving,  brick/concrete blocks, with a window here and there. The Cafe is the complete opposite. Most of the walls are made of glass with a lot of plants growing all over them. It has one bottom floor with a round bar in the middle and round stairs leading to the balcony/rooftop. When we look at the roof we can see what's so unique about the building. The roof is made out of thin plates that move in a wave-like pattern when the motor is turned on. To some of the people that have seen it, it resembles a piano.

The concept here was to show that a building doesn't need to be still. Here it is mostly visual but perhaps it can also be used as a benefit. 

Piano Cafe je budova, kterou jsem sám navrhl. Je to kavárna v parku s velmi „odlišným“ vzhledem. Když přemýšlíme o budovách, představujeme si pevné, nehybné cihlové/betonové bloky s okny. Kavárna je úplný opak. Většina stěn je ze skla a všude kolem roste spousta rostlin. Má jedno spodní patro s kruhovým barem uprostřed a kruhovými schody vedoucími na balkon/střechu. Když se podíváme na střechu, vidíme, co je na budově tak jedinečné. Střecha je vyrobena z tenkých plátů, které se při zapnutí motoru pohybují ve vlnách. Některým lidem, kteří to viděli, to připomíná klavír. Konceptem bylo ukázat, že budova nemusí stát v klidu. Zde je to pouze vizuální ukázka, což ale může být viděno jako přínos.

IB Visual Artists/Výtvarníci v programu IB

As students enter the IB, they are encouraged to think more conceptually and independently, taking increasingly personal approaches to project briefs. Year 5s recently created works in response to the theme, ‘What is Beautiful?’, and below you can see examples of their various ideas. 

Když studenti vstupují do programu IB, jsou povzbuzováni k tomu, aby mysleli více koncepčně a samostatně, přičemž k zadání projektů mají přistupovat stále více v osobním stylu. Studenti 5. ročníku nedávno vytvořili díla v reakci na téma ‚Co je krásné?‘ a níže můžete vidět příklady jejich různých nápadů.

Tobiáš Jírovec

My ongoing project, titled "What Is Beauty?" explores the dynamic and lively aspects that contribute to the allure of art. It's a journey into uncovering a more nuanced dimension of beauty. When considering artistic beauty, the usual suspects are aesthetics, elegance, and flawlessness. However, I see beauty in the lively vibrance that art can convey. This shift in perspective drew me to styles like pop art and street art—full of energy and colour. The initial phase of my final began with sorting through the collected posters, selecting a combination based on their individual themes and colours. Each poster was chosen for its unique theme, and the final combination was carefully curated to ensure a harmonious interplay of colours and an expressive cohesion in the overall composition.The final piece stands as a testament to the dynamic juncture between chaos and deliberate expression. The juxtaposition of carefully chosen posters, the chaotic yet purposeful application of various techniques such as throwing paint, using a palette knife, and spray painting, all contribute to the visual culture embedded in street art.

Můj současný projekt s názvem ‚Co je krása?‘ zkoumá dynamické a živé aspekty, které přispívají k přitažlivosti umění. Je to cesta k odhalení jemnější dimenze krásy. Při zvažování umělecké krásy jsou obvyklými faktory estetika, elegance a bezchybnost. Krásu však vidím v živé vibraci, kterou umění dokáže zprostředkovat. Tento posun v perspektivě mě přivedl ke stylům jako pop art a street art – plné energie a barev. Počáteční fáze mého finále začala tříděním shromážděných plakátů a výběrem kombinace na základě jejich jednotlivých témat a barev. Každý plakát byl vybrán pro své jedinečné téma a konečná kombinace byla pečlivě vybrána tak, aby zajistila harmonickou souhru barev a výraznou soudržnost v celkové kompozici. Výsledný kus je svědectvím dynamického spojení mezi chaosem a záměrným výrazem. Postavení pečlivě vybraných plakátů vedle sebe, chaotické, ale účelné použití různých technik, jako je házení barvy, používání paletového nože a malování sprejem, to vše přispívá k vizuální kultuře zakotvené ve street artu.

Liza Turchyna

My initial idea that is described in this mind map was to portray the beauty of sadness through darker colours, selective detail and focusing on a monochromatic style. However, later I  decided to work with bright colours on a dark background instead, to represent that the beauty of life consists of both, darker and happier things that we live through, and that both make us who we are in their own way.

Moje prvotní myšlenka, která je popsána v této myšlenkové mapě, byla vykreslit krásu smutku prostřednictvím tmavších barev, selektivních detailů a zaměření na monochromatický styl. Později jsem se však rozhodla pracovat s jasnými barvami na tmavém pozadí, abych znázornila, že krásou života jsou temnější i šťastnější věci, kterými žijeme, a které nás svým způsobem dělají tím, kým jsme.

Zuzi Dolejší

Biblically accurate angels, especially seraphim are complex looking creatures that I find beautiful due to the angular form of the wings and the human eyes, which add a touch of humanity to them. Harmony is another aspect I wanted to integrate into my piece through a wheel motion/movement, to connect the individual hands around the eye, which is at the centre of the page. The singular eye is the nucleus of the piece, which holds the viewers’ gaze, due to all the leading lines, through the hands, leading/pointing towards the eye. The anatomical complexity of the fingers is supposed to invoke a feeling of realism, despite the composition itself being quite surrealistic, to balance it out.

Biblicky přesní andělé, zejména serafové, jsou složitě vypadající stvoření, která považuji za krásná díky hranatému tvaru křídel a lidským očím, které jim dodávají nádech lidskosti. Harmonie je dalším aspektem, který jsem chtěl začlenit do svého díla pomocí pohybu kolečka, abych propojil ruce kolem oka, které je uprostřed stránky. Singulární oko je jádrem díla, které díky všem vodícím liniím drží pohled diváků skrz ruce, směřující k oku. Anatomická složitost prstů má navodit pocit realismu, přestože samotná kompozice je dosti surrealistická, aby to celé vyvážila.

Ivan Voboril’s Process Portfolio slides explain his interpretation of the theme through his interests in mathematics and architecture.  Ivan Vobořil = What is Beautiful 

Prezentace Ivana Vobořila zameřená na proces vysvětluje jeho interpretaci tématu prostřednictvím jeho zájmů o matematiku a architekturu.