Book Talk/O knihách
News from the Library at ECP/Novinky z naší knihovny
Congratulations to Ventus for doing the most reading again. Our top readers in Years 1-3 between December - February are shown below along with the total words read by each house. As you can see, the students continue to make great progress with their reading as shown by the statistics for this month!
Gratulujeme koleji Ventus, že opět získala prvenství v četbě. Naši nejlepší čtenáři v 1.-3. ročníku v období prosinec-únor jsou uvedeni níže spolu s celkovým počtem přečtených slov. Jak vidíte, studenti pokračují ve velkém pokroku, jak ukazují statistiky za tento měsíc!
Top Readers/Nejlepší čtenáři
Kateřina Vykypělová - 871,926
Isabella Manney - 581,115
Emmett Pharis - 547,072
Laila Pertoldová - 521,247
Sofie Fatková - 492,615
Zoe Mittelmannová - 411,568
Věra Dvořáková - 401,325
Viktor Čeremisin - 371,134
Chloe Liba - 369,426
Sophie Harris - 342,956
New Books in the Library/ Nové knihy v naší knihovně
Challenger Deep by Neil Shusterman - A powerful and captivating novel about mental illness based on the experiences of Shusterman’s own son./Silný a strhující román o duševních chorobách založený na zkušenostech Shustermanova vlastního syna. (AR Level: 5.5 Points: 12)
Icarus Girl by Helen Oyeyemi - A horror story about a young neurodivergent girl and her struggle to connect with and be understood by her family./Hororový příběh o mladé neurodivergentní dívce a její snaze spojit se s rodinou a získat její pochopení. (AR Level: 6.3 Points: 15)
Never, Never by Colleen Hoover and Tarryn Fisher - A gripping romantic mystery/Strhující romantická záhada (AR Level: 4.1 Points: 6)
Rekrut 244 by František Tichý - A dystopian thriller that explores the limits of responsibility and freedom of the state and the individual. And asks, where is the real danger: in those who manipulate us or in ourselves?/Dystopický thriller, který zkoumá hranice odpovědnosti a svobody státu i jednotlivce. A ptá se, kde je skutečné nebezpečí: v těch, kteří s námi manipulují, nebo v nás samotných?
Velikost by Vaclav Smil - The award-winning scientist examines why dimensions are not random and how they affect the world./Oceněný vědec zkoumá, proč dimenze nejsou náhodné a jak ovlivňují svět.
Author Focus/Zaměřeno na autora
I was delighted when Christopher Paolini published a new book in his Inheritance Cycle, Murtagh - and looking at all the comments in Goodreads I was clearly not alone! One reviewer exclaimed, “You're not kidding me, right? Right...? I never thought I would ever see the day this series continues. My 12-year old self is screaming right now.” (Goodreads, 2023)
I have been a big Paolini fan since reading his first novel in 2002, Eragon, at the ripe old age of 40. I have always enjoyed YA novels, especially fantasy and dystopias, and find myself increasingly perplexed and frustrated by the somewhat condescending attitude of some adults who seem to consider anything labelled YA as beneath them! For me, a good story has no age limits, it is something that one can become totally immersed in. For me, most importantly, a good story helps me switch off from the real world with its pressures and stresses and disappear into another life entirely. When I come back to the “real world” I usually feel refreshed and ready to take on a new challenge!
If you haven’t read anything by Paolini, give it a try. His Inheritance Cycle comprises 5 books plus a series of short stories. It is set in the fictional world of Alagaësia and mainly focuses on the adventures of a teenage boy named Eragon and his dragon, Saphira, as they struggle to overthrow the evil king Galbatorix. A film of the first book in the cycle, Eragon, came out in 2006 and was hugely disappointing - unsurprisingly no further films of the series were made! So if you did watch the film, don’t let it put you off the book - there is no comparison!
In addition to the Inheritance Cycle, Paolini has recently embarked on a new adult sci-fi series entitled The Fractalverse which so far includes Fractal Noise, To Sleep in a Sea of Stars and a short story, Unity. As in the Inheritance Cycle, Paolini has created a totally new world, “The Fractalverse contains all of known space and time, including both the distant past and the far future. Whether you live in 3000 B. C. E. or 3000 C. E.—or beyond—the fractal nature of reality binds you to your fellow travellers. For we are each a pilgrim among the stars.” (Fractalverse, 2024). All of Paolini’s books are in the library, so why not try one out!
Finally, I was delighted yesterday to be told by another student that the reason they hadn’t returned a book was because their mother was reading it! We are always pleased when family members take advantage of our fantastic library - so if there is something you want to read, don’t hesitate to contact me!
Potěšilo mě, když Christopher Paolini vydal novou knihu ve své sérii Dědickém cyklu, Murtagh – a při pohledu na všechny komentáře v Goodreads jsem zjevně nebyla sama! Jeden recenzent napsal: „Neděláš si ze mě srandu, že? Že jo...? Nikdy jsem si nemyslel, že se někdy dočkám dne, kdy tato série bude pokračovat. Moje dvanáctileté já právě teď křičí." (Goodreads, 2023)
Jsem velkým Paoliniho fanouškem od doby, kdy jsem v roce 2002 přečetla jeho první román, Eragon, ve zralém věku 40 let. Vždy mě bavily romány pro mládež, zvláště fantasy a dystopie, a zjišťuji, že jsem čím dál zmatenější a frustrovanější poněkud blahosklonným přístupem některých dospělých, kteří, jak se zdá, považují vše, co je označeno jako četba pro mládež, za podřadné! Pro mne dobrý příběh nemá věkové hranice, je to něco, do čeho se člověk může plně ponořit. Vnímám jako nejdůležitější, že dobrý příběh mi pomáhá vypnout se z reálného světa s jeho tlaky a stresy a úplně zmizet do jiného života. Když se vrátím do „skutečného světa“, obvykle se cítím svěží a připravená přijmout nové výzvy!
Pokud jste ještě nic od autora Paoliniho nečetli, zkuste to. Jeho Dědický cyklus obsahuje 5 knih a sérii povídek. Odehrává se ve fiktivním světě Alagaësia a zaměřuje se především na dobrodružství dospívajícího chlapce jménem Eragon a jeho dračice Saphiry, kteří se snaží svrhnout zlého krále Galbatorixe. Film o první knize cyklu, Eragon, vyšel v roce 2006 a byl velkým zklamáním – nepřekvapivě nebyly natočeny žádné další filmy série! Takže pokud jste viděli film, nenechte se odradit od knihy - je to nesrovnatelné!
Kromě Dědického cyklu se Paolini nedávno pustil do nové sci-fi série pro dospělé s názvem Fractalverse, která zatím zahrnuje Fractal Noise, To Sleep in a Sea of Stars a povídku Unity. Stejně jako v Dědickém cyklu vytvořil Paolini zcela nový svět: „Fractalverse obsahuje veškerý známý prostor a čas, včetně vzdálené minulosti i vzdálené budoucnosti. Ať už žijete v roce 3000 př. n. l. nebo 3 000 n. l. – nebo ještě dále – fraktální povaha reality vás spojuje s vašimi spolucestovateli. Neboť každý jsme poutníkem mezi hvězdami." (Fractalverse, 2024). Všechny Paoliniho knihy jsou v naší knihovně, tak proč jednu nevyzkoušet! Včera mě potěšilo, když mi jeden student řekl, že knihu nemohl vrátit, protože ji čte jeho máma! Vždy nás potěší, když rodinní příslušníci využijí naši fantastickou knihovnu – takže pokud si chcete něco přečíst, neváhejte mě kontaktovat!
Kayti Selbie, Librarian/knihovnice
Student Spotlight/Studenti doporučují
As a reader, there are few adjectives which describe me better than sporadic and disorganized. At my most organized I attempt to read on my long commute to school, particularly on the train where I can usually find a seat. When I fall in love with a book, I also take time at home to read. There are periods where I do not read a single book for months on end. I may pick up a book here and there, but I am either so preoccupied, lazy or uninterested in said book that I never stick to it, or I read two books simultaneously, thinking, with the naivety of a little child, that I am capable of finishing both. Instead, I never know which book to pick up at a given moment, and, as a result, never finish either. However, every so often, I come across a book which is able to capture my maimed attention span within the first page. In such a case, I am capable of reading for hours on end, and, depending on the book’s length, I can finish it in a matter of days. Additionally, when going through phases of this increased reading energy, I can finish multiple books in the span of a month. Nevertheless, I do not read half as much as I should or as I would like, partly due to the fact that I do not waste my time with books I deem to be uninteresting.
When asked what my favourite book genre is, I usually respond with “fantasy”. However, this statement is not entirely true. It is true that fantasy books portray some of my favourite settings, characters, and storylines, but there are only a few fantasy books which I truly like, as, too often, authors write fantasy simply with the aim of capturing an audience and entertaining them for long enough so that they can finish their book, creating a semi-epic world in the process which, however, lacks in any meaning and strength, and, thus, fails to make the reader properly think. Nevertheless, every so often a good fantasy book, one with meaning, emerges. One of these books is, as most people will hear me relentlessly emphasise, my unchallenged favourite book: The Lord of the Rings by J.R.R. Tolkien.
Recently, I have begun to read more poetry. I find that it is easier to read than most prose, and the language is usually extremely rich. My favourite poems come from the book Kytice by Karel Jaromír Erben. I have also quite fallen in love with the writing of Edgar Allan Poe. Furthermore, I have also started to read more non-fiction texts, particularly philosophy. I am currently reading “Great Thinkers” which summarises the philosophies of the most influential philosophers throughout history. I also plan on reading Meditations by Marcus Aurelius and Confessions by St. Augustine. Recently, I have also become more interested in Czech books from the era of the National Revival, such as the aforementioned Kytice, as well as Babička by Božena Němcová.
Šimon Theodore Donovan, Year 3
Jako čtenáře mne nejlépe vystihují přídavná jména sporadický a neuspořádaný. Ve své nejorganizovanější době se snažím číst při své dlouhé cestě do školy, zejména ve vlaku, kde obvykle najdu místo k sezení. Když se zamiluji do knihy, najdu si čas i na čtení doma. Jsou období, kdy nepřečtu jedinou knihu i měsíce. Možná tu a tam nějakou knihu vezmu, ale buď jsem tak zaujatý, líný nebo mě tato kniha nezajímá, že se jí nikdy neudržím, nebo čtu dvě knihy současně a s naivitou malého dítěte si myslím, že jsem schopný dokončit obě. Místo toho nikdy nevím, kterou knihu v danou chvíli vzít do ruky, a v důsledku toho nedočtu ani jednu. Občas však narazím na knihu, která dokáže upoutat mou náročnou pozornost už na první stránce. V takovém případě jsem schopen číst celé hodiny a v závislosti na délce knihy ji dočtu v řádu dnů. Navíc, když procházím fázemi této zvýšené čtecí energie, dokážu dočíst několik knih během jednoho měsíce. Přesto nečtu ani z poloviny tolik, kolik bych měl nebo jak bych chtěl, mimo jiné i proto, že neztrácím čas knihami, které považuji za nezajímavé.
Na otázku, jaký je můj oblíbený knižní žánr, obvykle odpovídám „fantasy“. Toto tvrzení však není zcela pravdivé. Je pravda, že fantasy knihy zobrazují některé z mých oblíbených prostředí, postav a dějů, ale existuje jen několik fantasy knih, které se mi opravdu líbí, protože autoři příliš často píší fantasy jednoduše s cílem zaujmout publikum a pobavit je dostatečně dlouho na to, aby mohli dočíst svou knihu, čímž vzniká poloepický svět, který však postrádá jakýkoli smysl a sílu, a tím pádem nedokáže přimět čtenáře pořádně přemýšlet. Přesto se občas objeví dobrá fantasy kniha, která má smysl. Jedna z těchto knih je, jak mě většina lidí uslyší neúnavně zdůrazňovat, moje jednoznačně nejoblíbenější kniha: Pán prstenů od J.R.R. Tolkiena.
V poslední době jsem začal více číst poezii. Zjistil jsem, že se čte snadněji než většina prózy a jazyk je obvykle extrémně bohatý. Moje oblíbené básně pocházejí z knihy Kytice od Karla Jaromíra Erbena. Také jsem se docela zamiloval do psaní Edgara Allana Poea. Kromě toho jsem také začal číst více literaturu faktu, zejména filozofii. Právě čtu dílo „Velcí myslitelé“, které shrnuje filozofie nejvlivnějších filozofů celé historie. Plánuji si také přečíst Meditace od Marca Aurelia a Vyznání od svatého Augustina. V poslední době se také více zajímám o české knihy z éry národního obrození, jako je zmíněná Kytice nebo také Babička od Boženy Němcové.
Šimon Theodore Donovan, 3. ročník
Všude samá krása by Patrik Banga et al (AR Level: 5.6 Points: 9)
Všude samá krása (in English: Beauty everywhere) is a Czech - Romani book that acts as a collection of over 10 short stories written by multiple Roma authors from the Czech Republic, including authors such as Patrik Banga, Emil Cina and Ilona Ferková. The book follows the lives of people from different Roma communities living in the Czech territory during various tragic events of the 20th century. The book’s authors follow the genre of ‘vakeribena pal o dada’, which is a traditional Roma form for short stories about ancestors. Všude samá krása is a unique book, as some of its stories are written in Czech and Roma, allowing speakers of both of these languages to still understand the book - this is a clever way of symbolising the
connection between language, culture and acceptance of diversity, all of which are major global issues
that the book covers quite thoroughly.
Although Všude samá krása tries to offer both tragic and funny stories, it does focus on the tragedy, rather than the comedy. While this acts as a technique to further put focus on the horrible things that the Roma community has gone through over the years, it can be rather overwhelming at times. A clear example of this is one of the earliest chapters that tells the story of a Roma community hiding from Wehrmacht soldiers in a nearby forest - all tension seems to reach an end when the Soviet army comes and “liberates” the land, only to be cut short by an absolutely bone-chilling scene showing the cruelty of the Soviets. In other words, the book is not afraid to cover really triggering topics such as rape, execution and torture. What does not make it any better is the fact that most of the stories are heavily inspired or based on true events.
In terms of the literary aspect of the books, it may seem to some readers, including me, that the stories are told in a very simple, sometimes underwhelming manner. While I found the simplicity of the language infuriating at first, I soon understood that the stories are meant to be retold, similarly to campfire stories or fairy tales, which did eventually make me more invested in the overly simple tone and language of the book.
Overall, I liked the book. Despite this, I must admit that I just wasn’t 100% invested in the stories - the dark plot twists were genuinely unnerving, and I actually couldn’t sleep a night or two after one troubling story. Moreover, I believe that I expected way too much from this book, considering I had read Patrik Banga’s autobiography a year prior to this, which was an absolutely amazing introduction to Roma media and literature. I personally rate this book 🌟🌟🌟. „Děti, žijte tak, jak se patří... Nikdy se nestyďte za to, že jste do morku kosti Romové!”
Adam Šefránek, Year 5
Všude sama krása je česko - romská kniha, která působí jako soubor více než 10 povídek od více romských autorů z České republiky, včetně autorů jako Patrik Banga, Emil Cina nebo Ilona Ferková. Kniha sleduje životy lidí z různých romských komunit žijících na českém území během různých tragických událostí 20. století. Autoři knihy se řídí žánrem ‚vakeribena pal o dada‘, což je tradiční romská forma povídek o předcích. Všude samá krása je jedinečná kniha, protože některé její příběhy jsou psány v češtině a romštině, což umožňuje mluvčím obou těchto jazyků knize stále rozumět – jde o chytrý způsob, jak symbolizovat spojení mezi jazykem, kulturou a akceptací rozmanitosti, což jsou hlavní globální problémy, které kniha pokrývá docela důkladně.
Přestože se Všude samá krása snaží nabízet tragické i vtipné příběhy, zaměřuje se spíše na tragédii než na komedii. I když to funguje jako technika, jak se ještě více zaměřit na hrozné věci, kterými romská komunita za ta léta prošla, někdy to může být docela ohromující. Jasným příkladem toho je jedna z prvních kapitol, která vypráví příběh romské komunity skrývající se před vojáky Wehrmachtu v nedalekém lese – zdá se, že veškeré napětí končí, když přijde sovětská armáda a „osvobodí“ zemi, avšak příběh končí naprosto mrazivou scénou, která podtrhuje krutost Sovětů. Jinými slovy, kniha se nebojí pokrýt skutečně silná témata, jako je znásilnění, poprava a mučení. Ještě náročnější je fakt, že většina příběhů je silně inspirována nebo založena na skutečných událostech.
Z hlediska literárního aspektu knihy se některým čtenářům, včetně mě, může zdát, že příběhy jsou vyprávěny velmi jednoduše, někdy až zdrcujícím způsobem. Zatímco mi jednoduchost jazyka přišla zprvu pobuřující, brzy jsem pochopil, že příběhy jsou určeny k převyprávění, podobně jako příběhy o táboráku nebo pohádky, což mě nakonec přimělo nechat se vtáhnout do jednoduchého tónu a jazyka knihy.
Celkově se mi kniha líbila. Navzdory tomu musím přiznat, že jsem nebyl do příběhů plně vtažen, jelikož temné dějové zvraty byly opravdu děsivé a já jsem vlastně nemohl jednu nebo dvě noci vůbec spát po přečtení jednoho náročného příběhu. Navíc se domnívám, že jsem od této knihy očekával příliš mnoho, vzhledem k tomu, že jsem rok před tím četl autobiografii Patrika Bangy, což byl naprosto úžasný úvod do romských médií a literatury. Osobně tuto knihu hodnotím 🌟🌟🌟. “Děti, žijte tak, jak se patří... Nikdy se nestyďte za to, že jste do morku kosti Romové!“
Adam Šefránek, 5. ročník