Events/Akce

MUN confernece in The Hague/ Konference MUN v Haagu

On the 7th of March, the MUN ECA’s long awaited trip to The Hague was about to commence. I, alongside 19 other students, prepared for an exciting yet challenging debate in the largest MUN conference we have ever been to: Hagamun.  

Many of us represented very difficult countries in complex situations, such as Iran in the drugs and crime committee, or Russia in the peacebuilding commission; however, I believe that all of us managed to perform exceptionally.

The debate spanned over 3 days, during which we intensely discussed our respective situations and tried to negotiate deals that could benefit our countries and the world as a whole. Whilst tensions were high due to political and ideological differences, all of us were able to contribute to many comprehensive and useful resolutions. Our time at the conference most definitely gave us a wider world insight and a greater understanding of how international relations between countries work. Furthermore, we were able to advance our debating, cooperation, and critical thinking skills. Apart from the conference itself, we explored The Hague and a little bit of Amsterdam. In The Hague we visited the centre and the stunning pier, where the conference’s social event was held. Those who were 16 and over even had the opportunity to witness a part of a trial regarding a Central African war criminal within the International Criminal Court (ICC). This was an insightful and unique experience which showed us how the ICC truly functions in real life. 

On the last day of our trip in Amsterdam, we split into several groups to visit different museums within the city. I went to the Dutch Resistance museum regarding the Netherlands between 1940-1945 during the German occupation. Despite the immense amount of information shown and countless stories told, the museum was very interesting, and most certainly gave me knowledge about the situations within other countries during this time period, and the many hardships that they went through.

Overall, the whole trip was fun and successful. No one got hurt or lost, and hopefully everyone enjoyed their debates as much as I did. The location of the conference was amazing; one might even say I used the conference as an excuse to visit The Hague. Now we can only hope that future MUN trips to international and local conferences will be as great and spectacular.

Alex Howell, Year 3

Dne 7. března začal dlouho očekávaný výlet klubu MUN do Haagu. Spolu s 19 dalšími studenty jsem se připravoval na vzrušující, ale náročnou debatu na největší konferenci MUN, na které jsme kdy byli: Hagamun.

Mnozí z nás zastupovali velmi obtížné země ve složitých situacích, jako je Írán ve výboru pro drogy a zločin nebo Rusko v komisi pro budování míru; věřím však, že se nám všem povedl mimořádný výkon.

Debata trvala tři dny, během kterých jsme intenzivně diskutovali o našich situacích a snažili se vyjednat dohody, které by mohly být přínosem pro naše země i pro svět jako celek. Přestože napětí bylo vysoké kvůli politickým a ideologickým rozdílům, všichni jsme mohli přispět k mnoha komplexním a užitečným usnesením. Čas strávený na konferenci nám poskytl širší pohled na svět a lepší pochopení toho, jak fungují mezinárodní vztahy mezi jednotlivými zeměmi. Kromě toho jsme byli schopni zlepšit naše dovednosti v debatování, spolupráci a kritickém myšlení.

Kromě samotné konference jsme také prozkoumali město Haag a něco málo z Amsterdamu. V Haagu jsme navštívili centrum a ohromující molo, kde se konala společenská akce konference MUN. Ti, kterým bylo 16 a více, měli dokonce příležitost být svědky části soudního procesu se středoafrickým válečným zločincem v rámci Mezinárodního trestního soudu (ICC). Byla to poučná a jedinečná zkušenost, která nám ukázala, jak ICC skutečně funguje v reálném životě. Poslední den naší cesty v Amsterdamu jsme se rozdělili do několika skupin, abychom navštívili různá muzea ve městě. Já jsem navštívil muzeum holandského odporu týkající se Nizozemska v letech 1940-1945 během německé okupace. Navzdory obrovskému množství dostupných informací a bezpočtu vyprávěných příběhů bylo muzeum velmi zajímavé a zcela jistě mi poskytlo informace o situaci v jiných zemích v tomto časovém období a o mnoha útrapách, kterými prošli.

Celkově byl celý výlet zábavný a úspěšný. Nikdo se nezranil ani neztratil a snad si všichni debatování užili stejně jako já. Místo konání konference bylo úžasné; dalo by se dokonce říci, že jsem konferenci použil jako záminku k návštěvě Haagu. Nyní můžeme jen doufat, že budoucí cesty MUN na mezinárodní a místní konference budou stejně skvělé a velkolepé.

Alexander Howell, 3. ročník

ECP students have also recently attended the PLISMUN conference in Prague:/Studenti ECP se také nedávno účastnili MUN konference PLISMUN v Praze:

ECPA Strahov Library visit/Návštěva Strahovské knihovny s ECPA

Our ECP Parents Association was terrifically pleased to host our most well-attended event thus far. Thanks very much to the 115 parents and teachers who came out to enjoy the Strahov Library and Brewery Evening in early March. It is always a pleasure to open up these chances to socialise more with other families and with teachers in this exciting school community. 

We also discovered new things about the two great products of Europe's mediaeval monasteries: books and beer! Thanks as always to Karolina Santander for all the superb help and organisation and to Gavin Flook (our ECPA leader) and the school leadership for their support. Thanks to Insight Cities for volunteering the excellent tours. In addition to the goal of creating more opportunities for ECP families and teachers to connect, we aim to continue with fundraising efforts and supporting communication between parents and the school leadership. In that regard, we are eager to hear from parents who would like to join us. It is ideal to have a range of year groups represented so we particularly welcome new Year 1 parents but also parents from any year. Stay tuned for our June social event! 

English College Parents' Association

Naše asociace rodičů ECP byla nesmírně potěšena, že může hostit naši dosud nejnavštěvovanější akci. Děkujeme 115 rodičům a také učitelům, kteří si začátkem března přišli užít večera ve Strahovské knihovně a pivovaru. Vždy je potěšením více zpřístupnit tyto příležitosti stýkat se s dalšími rodinami a s učiteli v naší úžasné školní komunitě. 

Zároveň jsme se také dozvěděli více o dvou velkých produktech evropských středověkých klášterů - knihách a pivu! Jako vždy děkujeme Karolině Santander za veškerou skvělou pomoc a organizaci, Gavinu Flookovi (vedoucímu sdružení ECPA) a vedení školy za podporu. Děkujeme společnosti Insight Cities za nabídku vynikajících prohlídek. Kromě cíle vytvořit více příležitostí pro propojování rodin ECP a učitelů se také snažíme pokračovat ve snahách o získávání finančních prostředků a v podpoře komunikace mezi rodiči a vedením školy. V tomto ohledu se těšíme na vyjádření rodičů, kteří by se k nám rádi přidali. Ideální by bylo mít v našich řadách zástupce všech ročníků, takže bychom rádi přijali zejména rodiče studentů 1. ročníku, ale i rodiče z jakéhokoliv jiného ročníku budou vítáni. Brzy přineseme informace o naší červnové společenské akci!

Sdružení rodičů ECPA

Lecture of Mr. Sousedík - The Moravian Edison/Přednáška pana Sousedíka - Moravský Edison

Year 3 students and their Czech teachers met up with a local resident, Mr Tomáš Sousedík, on 23rd March in the Prague 9 Town Hall. Does his surname sound familiar? That may be because our current school building is located in the street Sousedíkova, named after his father.

Josef Sousedík was an inventor and successful entrepreneur between the two world wars. In fact, people used to refer to him as the Moravian Edison.

His hybrid car with a four-wheel drive was way ahead of its time, as was the streamlined, electric train Slovenská strela, recently restored to its former beauty by his son.

It was due to the sad irony of our bizarre 20th century, that Josef Sousedík’s numerous patents, his business success, his involvement in the local government and his empathy and heroism represented a threat to not one, but two successive totalitarian regimes - the Nazi occupation and the later communist dictatorship.

Sousedík’s resistance group was linked to the exiled Beneš’s government in London

and provided crucial support to guerrilla fighters in the Wallachian (valašských)

Woods around the town Vsetín during WW2. Despite the elaborate system of secrecy and anonymity, which surrounded the network, Josef Sousedík was eventually

betrayed and brutally killed by the Nazis. His son was one year old at the time.

The family continued to suffer after the war. Having nationalised the factory and confiscated their family home, Gottwald’s state ideologists also erased the name of

their father from the history books. Capitalists like Sousedík and Baťa and democrats like Tomáš Garrigue Masaryk had no place in the new society, run by the new working class elite.

It was not until the 1990s that Tomáš Sousedík, the economist, footballer, pigeon breeder and the director of Pragokoncert and Hudební divadlo Karlín, restored his father’s place in history and made his own mark on the culture of the new, democratic state.

The talk was very interesting and life-affirming, and the subsequent questions of the students show that the life stories of both the father and the son continue to inspire.

Dana Peerless, Teacher of Czech

Studenti 3. ročníku a jejich učitelé češtiny se 23. března na radnici Prahy 9 setkali s místním obyvatelem, panem Tomášem Sousedíkem. Zní vám jeho příjmení povědomě? To může být tím, že naše současná budova školy se nachází v ulici Sousedíkova, pojmenované po jeho otci.

Josef Sousedík byl mezi dvěma světovými válkami vynálezcem a úspěšným podnikatelem. Ve skutečnosti ho lidé označovali jako Moravského Edisona.

Jeho hybridní vůz s pohonem všech čtyř kol výrazně předběhl dobu, stejně jako aerodynamický elektrický vlak Slovenská strela, nedávno zrestaurovaný do původní krásy jeho synem.

Bylo smutnou ironií bizarního 20. století, že četné patenty Josefa Sousedíka, jeho podnikatelské úspěchy, jeho angažmá v místní samosprávě a jeho empatie a hrdinství představovaly hrozbu pro ne jeden, ale hned dva po sobě jdoucí totalitní režimy - nacistickou okupaci a pozdější komunistickou diktaturu.

Sousedíkova odbojová skupina byla napojena na exilovou Benešovu vládu v Londýně a poskytovala zásadní podporu partyzánům ve Valašských (valašských) Lesích v okolí města Vsetín za 2. světové války. Přes propracovaný systém utajení a anonymity, který síť obklopoval, byl Josef Sousedík nakonec zrazen a brutálně zabit nacisty. Jeho synovi byl v té době jeden rok.

Rodina trpěla i po válce. Gottwaldovi státní ideologové po znárodnění továrny a konfiskaci jejich rodinného domu vymazali i jméno jeho otce z historických knih. Kapitalisté jako Sousedík nebo Baťa a demokraté jako Tomáš Garrigue Masaryk neměli v nové společnosti řízené novou dělnickou elitou místo.

Až v 90. letech Tomáš Sousedík, ekonom, fotbalista, chovatel holubů a ředitel Pragokoncertu a Hudebního divadla Karlín, vrátil svému otci místo v historii a prosadil se v kultuře nového, demokratického státu.

Beseda byla velmi zajímavá a ze života. Následné dotazy studentů ukázaly, že životní příběhy otce i syna nadále inspirují.

Dana Peerless, učitelka českého jazyka a literatury