Holocaust Memorial Day/Mezinárodní den obětí holocaustu

Holocaust Memorial Day/ Mezinárodní den obětí holocaustu

Year 1/1. ročník

During PSME we talked about the Holocaust - what it was and what happened. I had learnt little about this before but now we went further down into the topic. Our tutor shared a presentation with us but the thing that really made me think about it was the videos in the presentation. The videos were made by survivors from the Holocaust. It hurt me emotionally hearing how the survivors had to move on with their lives. Many said that they still feel guilty for being alive while other Jews that were in the Holocaust are dead. I took in a lot of information not only because it was a sensitive topic but also because it is history and many people were involved. I think it was a horrible thing and cannot understand why a human being would do those things to other human beings.

Během hodiny PSME jsme hovořili o holocaustu - co to bylo a co se stalo. Dříve jsem o tom věděla jen málo, ale nyní jsme se tomu věnovali podrobněji. Třídní učitelka s námi sdílela prezentaci, ale k přemýšlení mě nejvíce přiměla videa v prezentaci. Natočili je lidé, kteří přežili holocaust. Emocionálně mě ranilo, když jsem slyšela, jak ti, kteří přežili, museli pokračovat ve svém životě. Mnozí řekli, že se stále cítí vinni za to, že jsou naživu, zatímco ostatní Židé, kteří byli v holocaustu, jsou mrtví. Dozvěděla jsem se spoustu informací nejen proto, že to bylo citlivé téma, ale také proto, že jde o historii a ovlivnilo to mnoho lidí. Myslím si, že to bylo hrozné a nedokážu pochopit, proč by lidská bytost dělala tyto věci jiným lidským bytostem.

Eliška Havlíková

Year 2/2. ročník

As part of our commemoration of Holocaust Memorial Day, Trevor Sage gave a lecture to our Year 2 students about his work cleaning Prague’s Holocaust memorial plaques, known as Stolpersteine. You can read more about his work and the book he has written about it here. Each Year 2 student was asked to visit a plaque near their home and to write a short reflection about their experience.  Here is one such reflection, written by a student who would prefer to remain anonymous.

Ervin, Marta, Alena and Jiřina Pfeffer: I went to their stolpersteine without thinking that much of it, although of course I realised what had happened to them and respected the memory of the people. However, then I read in detail about them. Three of the four family members were murdered in October, months before their husband/father in March, and two months before the end of the war, probably without him even knowing. I thought that from a certain perspective it was probably better for him rather than finding out about their deaths and being left alone. It really showed me the Holocaust from another perspective as normally a person just hears numbers. Due to this, I plan on going to their stolpersteine on the 18 March and 6 October to light a candle for each, on the approximate date of their death.

V rámci připomenutí Dne památky obětí holocaustu přednesl pan Trevor Sage studentům 2. ročníku přednášku o své práci při čištění pražských pamětních kamenů holocaustu, známých jako Stolpersteine. Více o jeho práci a knize, kterou o ní napsal, si můžete přečíst zde. Každý student 2. ročníku byl požádán, aby navštívil jeden pamětních kamenů poblíž svého domova a napsal krátkou úvahu o své zkušenosti. Zde je jedna taková úvaha, kterou napsal student, který si přál zůstat v anonymitě.

Ervin, Marta, Alena a Jiřina Pfeffer: Navštívil jsem jejich stolpersteine, aniž bych o tom hodně přemýšlel, i když jsem si samozřejmě uvědomoval, co se jim stalo, a respektoval památku lidí. Nicméně pak jsem si o nich přečetl více. Tři ze čtyř členů rodiny byli zavražděni v říjnu, měsíce před vraždou jejich manžela/otce v březnu, což bylo dva měsíce před koncem války, o čemž pravděpodobně ani nevěděl. Myslel jsem si, že z určité perspektivy je to pro něj pravděpodobně lepší, než se dozvědět o jejich smrti a zůstat sám. Opravdu mi to ukázalo holocaust z jiné perspektivy, protože normálně člověk slyší jen čísla. Kvůli tomu plánuji jít 18. března a 6. října k jejich stolpersteinu, aby zde zapálil za každého z nich svíčku v přibližné datum jejich smrti.

Year 3 /3. ročník 

This year's Holocaust remembrance day was on the 27 January, and in Year 3 we focused on researching and learning about the Righteous Among the Nations. These are people who took it upon themselves to help Jewish people during the Holocaust. They put their own lives on the line and saved Jews because they simply wanted to help without gaining anything in return. We researched people like: Irena Sendler, Victor Kugler, Antonin Kalina, Miloš Hájek, Anna Hájková, Přemysl Pitter and more. Posters were created, either individually or in groups, containing information about what these people did to help and why they decided to act. Focusing on individuals was an impactful experience which forced us to consider what the life during that period in history was like, as well as what people had to face, instead of just focusing on the facts and the statistics of the genocide. This way we were able to gain a better understanding of people's self-less, heroic acts as well as understand their impact and importance. 

Ve 3. ročníku jsme si den památky obětí holocaustu, který spadá na 27. ledna, připomněli tím, že jsme se učili o skupině Spravedliví mezi národy. Jsou to lidé, kteří se zavázali pomáhat židovským lidem během holocaustu. Nasadili vlastní životy, aby zachraňovali Židy, protože prostě chtěli pomoci, aniž by za to něco získali. Zkoumali jsme osobnosti jako jsou Irena Sendler, Victor Kugler, Antonín Kalina, Miloš Hájek, Anna Hájková, Přemysl Pitter a další. Jednotlivě nebo ve skupinách jsme vytvořili plakáty obsahující informace o tom, čím tito lidé pomohli a proč se rozhodli jednat. Zaměření se na jednotlivce bylo působivou zkušeností, která nás donutila zamyslet se nad tím, jaký byl život v tomto období historie, a také nad tím, čemu museli lidé čelit, místo abychom se soustředili pouze na fakta a statistiky genocidy. Tímto způsobem jsme byli schopni lépe porozumět nezištným hrdinským činům lidí a také pochopit jejich dopad a důležitost.

Natálie Duffková

Year 4/4. ročník

Holocaust Memorial day on the 27 January is a sad yet important reminder of the horrors of the Holocaust, in which an estimated 6 million european Jews and around 5 million prisoners of war, Romany, Slavs, Jehovah’s Witnesses, homosexuals and people with disabilities were killed by the Nazis. It is without a doubt one of the worst and most heinous war crimes committed by humanity, which is why it is commemorated in memory of the innocent people who lost their lives to totalitarian regimes. The Holocaust was not the only genocide that took place in the last 100 years and it is horrifying how similar events have taken place more recently.

In our PSME lesson, explored the topic, and reminded ourselves why it is important to spread awareness about such events, despite their sad, morbid, and unbelievable nature.  In our lesson, we not only spent time covering the topic of the Holocaust, but we also learning important information about other horrific events, such as the genocide in Cambodia, where, in the 1970s, a mass manhunt of enemies of the state (The Khmer Rouge) took place under the dictatorial communist leadership of Pol Pot.  We learnt about the genocide in Rwanda in the 1990s, where the members of the Hutu ethnic group were instructed by propagandist media to kill those of the Tutsi ethnic group, no matter their relation. We also covered lesser known genocides, such as the genocide in Darfur or the Serbian genocide. 

It was genuinely interesting to have such a modern take on a topic, and it really helped discussing it as a class, as many, including the teacher, were very surprised about the new information we found out. I also liked the fact that the focus shifted to multiple genocides, rather than the Holocaust alone, as I feel like despite its severity, it is a well-known topic that we have covered on multiple occasions. In all honesty, the way the presentation was carried out was great, with many eye witnesses accounts and primary data. I also liked the activity of writing our newly acquired knowledge on luggage tags, which, despite its relatively morbid undertone, was a good activity especially since these tags were later used as decoration for the memorial site on the ground floor at school. Overall, I think that it was a well carried out program without any flaws. 

Mezinárodní den památky obětí holocaustu, který si připomínáme 27. ledna, je smutnou, ale důležitou připomínkou hrůz holocaustu, při kterém bylo nacisty zabito odhadem 6 milionů evropských Židů a asi 5 milionů válečných zajatců, Romů, Slovanů, svědků Jehovových, homosexuálů a lidí se zdravotním postižením. Je to bezesporu jeden z nejhorších a nejohavnějších válečných zločinů spáchaných lidstvem, a proto si jej připomínáme na památku nevinných lidí, kteří přišli o život kvůli totalitním režimům. Holocaust nebyl jedinou genocidou, která se odehrála za posledních 100 let, a je děsivé, že nedavno došlo k podobným událostem.

V naší hodině přdsmětu PSME jsme toto téma analyzovali a připomněli si, proč je důležité šířit povědomí o takových událostech, navzdory jejich smutné, morbidní až neuvěřitelné povaze. Ve výuce jsme se věnovali nejen tématu holocaustu, ale také jsme se dozvěděli důležité informace o dalších děsivých událostech, jako je genocida v Kambodži, kde v 70. letech minulého století proběhl masový hon na nepřátele státu (The Khmer Rouge) pod diktátorským komunistickým vedením Pol Pota. Dozvěděli jsme se také o genocidě ve Rwandě v 90. letech 20. století, kde byli příslušníci etnické skupiny Hutuů propagandistickými médii instruováni, aby zabíjeli příslušníky etnické skupiny Tutsi, bez ohledu na jejich příbuznost. Zabývali jsme se i méně známými genocidami, jako je genocida v Dárfúru nebo srbská genocida.

Bylo opravdu zajímavé zaujmout tak moderní pohled na toto téma a opravdu nám pomohlo diskutovat o tom ve třídě, protože mnozí, včetně učitele, byli velmi překvapeni novými informacemi, které jsme zjistili. Líbilo se mi také, že se pozornost přesunula na vícenásobné genocidy, spíše než na samotný holocaust, protože mám pocit, že i přes jeho závažnost je to dobře známé téma, kterému jsme se věnovali při mnoha jiných příležitostech. Upřímně řečeno, způsob, jakým byla prezentace provedena, byl přínosný, s mnoha výpověďmi očitých svědků a primárními zdroji. Zaujalo mě i psaní nově nabytých znalostí na visačky na zavazadla, což byla i přes svůj poměrně morbidní podtón dobrá aktivita, zvláště když tyto visačky byly později použity jako dekorace na památník v přízemí školy. Celkově si myslím, že to byl dobře provedený program bez jakýchkoliv nedostatků.

Adam Šefránek