HM's message/Slovo ředitele
ECP Head teachers from left to right: Dr. Nigel Brown, Mark Waldron, Simon Marshall, Peter de Voil
HM's message/Slovo ředitele
ECP Head teachers from left to right: Dr. Nigel Brown, Mark Waldron, Simon Marshall, Peter de Voil
Although we are never likely to challenge the “likes” of boy band reunions such as the Backstreet Boys, New Kids on the Block or, for those with a bit more musical pedigree, the Jackson 5, the English College did have its own little comeback of Head teachers in November at the Czech Ambassador’s Residence in Hampstead with alumnus Jan Brunner who works at the Embassy. Garnering over 130 “likes” on Facebook for four middle-aged men with little in the way of musical credibility is quite miraculous. However, the very fact that the previous three Head teachers were sufficiently motivated to travel long distances to share their fond memories of the College is a testament to the value we place on continuity, longevity and constancy - in other words, “the long game”. We came close to having all six Head teachers together but one was ill on the day and the first Head teacher himself was attending a charitable function elsewhere.
A great example of the power of the long game is our steadily growing alumni network. Those alumni reading this will of course know Gina Hearn and her huge passion for and commitment to maintaining the ECP’s sense of community long after graduation. I think it is really important that alumni, when they choose to contact the school and share their successes, find a place that is recognisably similar to the place they studied at. Of course there will be change - even Mr and Mrs Gavriněv will one day in the far future leave - but it is important that it is still recognisably the same at its core. That core is comprised of honouring the values of international-understanding, “giving back” and developing one’s full potential. I think it was David Gwilt - again another figure we associate with the College over many years - who estimated that in a decade or two there will be alumni of the English College near or at top of most of the private businesses, charities, industrial sectors and government departments in Prague.
I know this might sound a little naive, but coming into Headship, I hadn’t thought about the importance of long-term stability in building confidence with parents. Of course I see it now. Our parents are in for the long haul: a six-year relationship with an institution that can be relied on to be consistent but progressive. The longevity of service of our Governors, our fixed charitable status freeing us from the whimsies of an unsound owner, the delight I experienced when asked to stay on as Head indefinitely, all define our steadfast story. A story that started with the Prague English Grammar School in 1927, continues to this day, and will outlast even those that only walked through the blue doors for the first time this September.
Nigel Brown, ECP Headmaster
I když asi nikdy nepřekonáme počty „lajků“, které získávají srazy kapel, jako jsou Backstreet Boys, New Kids on the Block nebo pro ty s trochu delším hudebním rodokmenem například Jackson 5, Anglické gymnázium v listopadu zažilo svůj vlastní malý sraz ředitelů v rezidenci českého velvyslance v Hampsteadu, i s účastí jednoho z našich absolventů Jana Brunnera, který na velvyslanectví pracuje. Získat něco přes 130 „lajků“ na Facebooku je podle mého názoru zázrak pro čtyři muže ve středním věku s pramalým hudebním kreditem. Ovšem samotná skutečnost, že předchozí tři ředitelé byli dostatečně motivováni k tomu, aby urazili poměrně velkou vzdálenost, setkali se se mnou a sdíleli své vřelé vzpomínky na ECP, je svědectvím toho, jak vysoce hodnotíme kontinuitu, dlouhodobý výhled a stálost. Jinými slovy na naši „dlouhodobou strategii“. Málem se nás sešlo dokonce všech šest ředitelů, ale jeden onemocněl a druhý se v tu dobu účastnil charitativní akce na jiném místě.
Skvělým příkladem síly naší „dlouhodobé strategie“ je neustále rostoucí absolventská síť. Absolventi, kteří čtou tyto řádky, budou samozřejmě znát paní Ginu Hearn a její nadšené odhodlání udržovat smysl pro komunitu ECP ještě dlouho po ukončení jejich studia. Domnívám se, že je opravdu důležité, aby absolventi, když se rozhodli kontaktovat školu a podělit se o své úspěchy, nalezli místo zřetelně podobné škole, kde studovali. Samozřejmě, že se něco změní - dokonce i pan a paní Gavriněvovi jednou v daleké budoucnosti školu opustí - ale je důležité, že jádro je stále ve své podstatě rozpoznatelné. Tímto jádrem je úcta k hodnotám mezinárodního porozumění, „předávání získaných hodnot zpět“ a rozvoj plného potenciálu. Myslím, že to byl David Gwilt - opět další postava, která je se školou spojena mnoho let - kdo odhadoval, že za deset až dvacet let budou absolventi Anglického gymnázia pravděpodobně v nejvyšších pozicích většiny soukromých podniků, charitativních organizací, průmyslových i vládních pracovišť v Praze nebo budou mít k těmto pozicím blízko. Vím, že by to mohlo znít trochu naivně, ale když jsem se stal ředitelem, nenapadlo mě, jak významné pro dlouhodobou stabilitu je budování důvěry s rodiči. Nyní to samozřejmě vidím. Naši rodiče jsou s námi na dlouhou dobu: mají šestiletý vztah s naší institucí a mohou se spolehnout, že jsme konzistentní, ale zároveň i progresivní. Náš neochvějný příběh je definován dlouhodobým působením členů naší správní rady, naším charitativním statutem, který nás osvobozuje od rozmarů případných majitelů, či radostí z toho, že mě správní rada požádala, abych zde působil jako ředitel na dobu neurčitou. Náš příběh, který se zrodil v roce 1927 spolu s Reálným anglickým gymnáziem (Prague English Grammar School), nadále pokračuje a přečká i ty, kteří poprvé prošli modrými dveřmi teprve letos v září.
Nigel Brown, ředitel