Trips/Výlety

Year 1/1. ročník

My favourite activity during our introduction trip was a game in our house. It was a game about shepherds and sheep. There were three shepherds who were supposed to lead the rest of the group of sheep into a certain place. They had to do it without speaking or touching the sheep. In the first game I was the shepherd and I have to say it was pretty challenging. I started clapping so that the sheep would follow the sound. Most of them got it but there were some of them who went the opposite direction, because they thought they were supposed to get away from the clapping. My least favourite activity was the macarena with answering questions. I didn't like it, because I didn't think that dancing macarena was very entertaining and the questions were way too hard. Instead, I would make easier questions and make them more fun, for example about music, films etc. Also, instead of macarena I would hide the papers around the area. Other than that I had a lot of fun. 

Ester Vodrážková, Year 1

Moje nejoblíbenější aktivita během našeho adaptačního kurzu byla hra v rámci naší koleje zaměřená na pastýře a ovečky. Tři studenti byli v roli pastýřů, kteří měli dovést zbytek skupiny ovcí na určité místo. Museli to udělat, aniž by na ovce promluvili nebo se jich dotkli. V prvním kole jsem byla pastýřem já a musím říct, že to bylo docela náročné. Začala jsem tleskat, aby ovce mohli následovat zvuk. Většina z nich to pochopila, ale někteří šli opačným směrem, protože si mysleli, že mají před tleskáním uniknout. Moje nejméně oblíbená činnost byla macarena s odpovídáním na otázky. Nelíbilo se mi to, protože mi tanec macarena nepřipadá příliš zábavný a otázky v této hře byly příliš těžké. Místo toho bych otázky zjednodušila a mohly by být zábavnější, například na téma hudba, film, atd. Místo macareny bych schovala papírky do prostoru. Výlet jsem si celkově moc užila.

Ester Vodrážková, Year 1

My favourite activity during the induction trip was dodgeball because it was a friendly yet competitive game. I was on a team with Alex, Mia and a few other people. In my opinion the teams were very fair, but that's probably because we won.

My least favourite game was the question+the macarena game, mostly because the questions were very hard and no one knew the answers, but besides that I think the concept was fun. During this trip I got to know my class mates really well and it only brought us closer once we went to school.

Lara Quinn, Year 1

Moje oblíbená činnost na našem adaptačního kurzu byla vybíjená, protože to byla přátelská a zároveň soutěžní hra. Byla jsem v týmu s Alexem, Miou a pár dalšími lidmi. Podle mého názoru byly týmy rozděleny spravedlivě, ale to je asi tím, že jsme vyhráli.

Moje nejméně oblíbená hra byla otázka + hra macarena, většinou proto, že otázky byly velmi těžké a neznali jsme odpovědi, ale kromě toho si myslím, že koncept byl zábavný. Během výletu jsem opravdu dobře poznala své spolužáky a měli jsme možnost se před začátkem výuky sblížit.

Lara Quinn, 1. ročník

Year 2/2. ročník

After a difficult year of online learning, fresh faced Year 2 students were able to start their second year of academic study at the English College by visiting Telč, Třebíč and Jihlava. 

For many students this was a fresh opportunity to reconnect with their classmates, as well as welcome new peers, as they had been robbed of the time normally spent forming friendships within the classroom environment. Thankfully, spirits among the students were high, they were clearly eager to attend the trip, and so brought a healthy amount of enthusiasm to every activity.

While we spent our time based at a small campsite on the outskirts of Třebíč, Year 2 spent their first day touring Telč, while also climbing walls and leaping off a high ropes course. It was great to see so many smiling faces on this first day - even if some of the activities were a tad scary. Our second day was focused on the Jewish quarter within Třebíč and, after a very, very long morning walk, the students (and some teachers) partook in some traditional Jewish dancing. 

We were all rewarded that evening with mountains of food, courtesy of our campsite hosts, whom we said goodbye to the morning after, before detouring to Jihlava, on the way back to the English College. Here the students were able to explore the town and its underground passages - which apparently had close connections to alternative dimensions - spooky!

Overall, the students were polite, eager to learn, respectful and somehow ate 18 bags of marshmallows when we lit the campfire on the second day. Me, and my colleagues, were incredibly proud of them - for their behaviour, not the marshmallow eating. 

Mr Bale, Trip Leader

Po náročném roce distanční výuky mohli studenti 2. ročníku zahájit druhý rok svého studia na Anglickém gymnáziu návštěvou Telče, Třebíče a Jihlavy. Pro mnoho studentů to byla nová příležitost znovu se sblížit se svými spolužáky, protože loni neměli tolik času a možností navazovat přátelství v prostředí školní třídy. Přivítali jsme také nové studenty. Naštěstí byla nálada mezi studenty dobrá, studenti se zjevně na výlet těšili, a tak přistupovali ke každé činnosti s nadšením.

Naší základnou byl malý kemp na okraji Třebíče. První den jsme nejprve strávili prohlídkou města Telče, lezením na horolezecké stěně a v lanovém parku. Bylo skvělé vidět tolik usměvavých tváří – i když některé aktivity byly trochu děsivé. Náš druhý den byl zaměřen na prozkoumání židovské čtvrti v Třebíči a po velmi dlouhé dopolední procházce si studenti (i někteří učitelé) vyzkoušeli tradiční židovský tanec. Všichni jsme byli toho večera odměněni horami jídla, díky laskavé péči našich hostitelů v kempu. Rozloučili jsme se s nimi ráno před naším odjezdem do Jihlavy, kterou jsme navštivili na zpáteční cestě do Prahy. Studenti si mohli prohlédnout město Jihlava a jeho podzemní chodby - které měly zjevně těsné spojení na alternativní dimenze - jak strašidelné!

Celkově se studenti chovali velmi slušně, byli dychtiví se učit, uctiví a u táboráku se jim nějak podařilo sníst 18 sáčků bonbonů marshmallow. Já i moji kolegové jsme na ně byli neskutečně hrdí – kvůli jejich chování, ne kvůli vysoké konzumaci bonbonů.

Pan Bale, vedoucí výletu

Year 3/3. ročník

In the beginning of September,  Year 3 went on a short trip to Rokytnice nad Jizerou. There, me and a few of my classmates decided to challenge ourselves and try something we've always wanted to do. See the sunrise! When we first asked the teachers if we would be able to do this, it looked like it wasn't going to happen, however, we managed to convince Mr. Foster to come with us. We all woke up before 5am and started our trek up a big mountain in complete darkness. The climb was very steep,  yet we surprised ourselves and got to the top quite quickly. We waited for a few minutes and then gazed at the jaw-dropping view. Everyone observed the sun's rapid rise and felt especially accomplished. 

This activity was something totally new for me and I am so glad I got to tick it off my bucket - list. Despite how amazing it sounds, it was actually pretty challenging for me to push myself out of bed that early (I was almost considering not going)  and immediately go on a hike. However, when I made it to the top, I realized that you have to push yourself, take risks, and get out of your comfort zone to have unforgettable experiences. I would have regretted not going so much. The atmosphere in our small group  was great - we all worked together to make it happen. In conclusion, I am excited to wake up for the sunrise, again, elsewhere. Most importantly, I want to recommend this activity to everyone, who wants to start their day off on the right foot.

Sofie Balharová, Year 3

Na začátku září se 3. ročník vydal na krátký výlet do Rokytnice nad Jizerou. Tam jsme se s několika spolužáky rozhodli pro výzvu vyzkoušet něco, co jsme si vždycky chtěli zkusit: podívat se na východ slunce! Když jsme se poprvé zeptali učitelů, zda můžeme, vypadalo to, že to nevyjde, ale pak se nám podařilo přesvědčit pana Fostera, aby šel s námi. Všichni jsme se probudili před pátou hodinou ranní a vyrazili jsme na túru na vysokou horu v naprosté tmě. Stoupání bylo velmi prudké, přesto jsme sami sebe překvapili a dostali jsme se na vrchol celkem rychle. Několik minut jsme čekali a pak se před námi otevřel ten nádherný pohled. Všichni jsme pozorovali rychlý východ slunce a cítili se obzvláště dobře.

Tato aktivita pro mě byla úplně nová a jsem velmi ráda, že jsem ji mohla odškrtnout ve svém pomyslném seznamu. Navzdory tomu, jak úžasně to zní, bylo pro mě ve skutečnosti docela náročné donutit se vstát z postele tak brzy (skoro jsem zvažovala, že to vzdám) a okamžitě vyrazit na túru. Když jsem však došla na vrchol, uvědomila jsem si, že k dosažení nezapomenutelných zážitků je třeba na sebe tlačit, riskovat a vystoupit ze své komfortní zóny. Litovala bych, kdybych se nezúčastnila. Atmosféra v naší malé skupince byla skvělá - všichni jsme společně pracovali na dosažení cíle. Nakonec se už nyní těším, až se zase někdy probudím před východem slunce na jiném krásném místě. A co je nejdůležitější, ráda bych tuto aktivitu doporučila všem, kteří chtějí začít svůj den vykročením pravou nohou. 

Sofie Balharová, 3. ročník

Year 4/4. ročník

Last June we were asked to choose between going on a cycling or history trip at the beginning of the year. With me not being very much of a sporty person, I decided to attend the history trip. When I signed up for the trip, I was more looking forward to seeing all of my friends again and having fun with them for the three days that we were going to spend together and to be honest, in the upcoming days to the trip, the history part came into the rearview mirror for me. As it turned out, in the end, the history part of the trip was the highlight of the trip for me. We met with elderly German citizens, who used to live in the Sudetenland, and later we talked with them about how the expulsion of Germans from Sudetenland had affected them, as the expulsion was the main area of discussion. 

My group was paired with an elderly man, who could only speak German, so he had to have a translator present. What he said, about how his family had been banished from their home and his experiences at the work camp, were surprising to me, as I had never been taught this before. Before coming to ECP, I was studying at a Czech school, where we never went into such great depth about what the Czechs did to the Germans in the Sudetenland, so all of this new information was a shock to me. It was important for the elderly people to tell their stories to us, otherwise, they wouldn’t have been heard and we wouldn’t know what really happened in post-war Sudetenland.

Marek Chuman, Year 4

Loni v červnu jsme byli požádáni, abychom si vybrali, zda se začátkem roku vydáme na výlet na kole nebo za historií. Protože nejsem příliš sportovní typ, rozhodl jsem se pro výlet do historie. Když jsem se přihlásil, nejvíce jsem se těšil, až zase uvidím své spolužáky a strávím s nimi tři dny, a abych byl upřímný, historický aspekt výletu byl pro mne spíše druhořadý. Jak se však ukázalo, historická část cesty byla pro mě nakonec tím nejzajímavějším. Setkali jsme se se staršími německými občany, kteří dříve žili v Sudetech, a později jsme s nimi hovořili o tom, jak je odsun Němců ze Sudet ovlivnil, což bylo hlavní téma diskuse. 

Moje skupinka si mohla pohovořit se starším mužem, který uměl jen německy, takže musel mít k dispozici překladatele. Překvapilo mě, když mluvil o tom, jak byla jeho rodina vyhnána z domova a jaké měl zkušenosti z pracovního tábora, protože o tom jsem se nikdy neučil. Před příchodem na Anglické gymnázium jsem studoval na české škole, kde jsme nikdy nešli do takové hloubky, abychom zkoumali, jak se v Sudetech chovali Češi k Němcům, takže všechny tyto nové informace pro mě byly šokující. Pro pamětníky bylo důležité, aby nám sdělili své příběhy, jinak by nebyli vyslyšeni a my bychom nevěděli, co se skutečně v poválečných Sudetech dělo.

Marek Chuman, 4. ročník

Like every year, the induction trip to Česká Kamenice was three days filled with catching up with friends but also making new ones, team-building activities, sightseeing and learning about the history of certain landmarks. Although I made unforgettable memories with my friends, the experience that will always stick with me is the story of a survivor of the German concentration camp (as Marek mentioned), Mrs. Vendolsky. Mrs. Vendolsky was only five years old when, along with her mother, she was sent to a concentration camp in the Sudetenland. Her memories were vague, but I was lucky enough to be one of about ten students she talked to. I had only ever heard of the concentration camps established  by Germany in WW2 and never imagined such a thing could have happened again. Mrs. Vendolsky also shared with us memories of her childhood doll, who was her main companion throughout the months and someone who she felt she was able to talk to about her troubles. My main take-away from this experience, and words I will never forget are: “We must learn about history and never forget, so that the same mistakes are not repeated in the future”.

Karolina Flook, Year 4 Ignis

Třídenní úvodní výlet do České Kamenice byl jako každý rok plný setkání s kamarády, ale také poznávání těch nových, team-buildingových aktivit, prohlížení památek a poznávání historie. I když jsem si na výletě vytvořila nezapomenutelné vzpomínky s přáteli, nejvíce mě ovlivnil příběh pamětnice německého koncentračního tábora (jak zmínil Marek), paní Vendolské. Paní Vendolské bylo pouhých pět let, když byla spolu s matkou poslána do koncentračního tábora v Sudetech. Její vzpomínky byly zamlžené, ale měla jsem to štěstí, že jsem byla jednou z asi deseti studentů, se kterými si promluvila. Dosud jsem slyšela jen o koncentračních táborech vedených Německem během 2. světové válce a nikdy jsem si nemyslela, že by se něco takového opakovalo. Paní Vendolská se s námi také podělila o vzpomínky na svou panenku z dětství, která byla její hlavní společnicí po celé měsíce ase kterou mohla mluvit o svých problémech. Moje hlavní zkušenost a slova, která nikdy nezapomenu, byla: „Musíme se učit o historii a nikdy nezapomenout, aby se stejné chyby v budoucnu neopakovaly.“

Karolina Flook, 4. ročník

Camping, Cycling and History Trip to Konstantinovy Lázně/Tábornický, cyklistický a děje- pisný výlet do Konstantinových Lázní

At the very beginning of this school year the PE department, enhanced with a team of well established instructors, and two more staff (young and sporty language teachers) took 25  Year 4 students for a trip organised in the tradition of “ old fashioned” camping, cycling and canoeing activities. Just, this time the canoeing component was exchanged for a little bit of history exploration.

The students worked on tasks tailor-made for them by a professional historian from Terezín Holocaust Monument. The tasks helped our students to learn and understand what happened at the end of  WWII in the areas that, at the beginning of the war, were cut off from the Czechoslovak Republic and annexed to the Third German Empire as Sudetenland.

The sports dimension of the trip was a great success thanks primarily to the enthusiastic approach adopted by all of the students, secondly to the good job well done by all of the participating pedagogues, and last but not least to the very good choice of location and the wonderful late summer weather, great for cycling and even warm enough for outdoor swimming, also for a variety of ball games and other activities.

All of the students took away a lot from the trip, including some experience with preparing their meals themselves in improvised camping conditions, sleeping in tents and even out of them, under the incredibly bright starry sky.

Sitting around a campfire and singing along to the guitar in the evenings was again a never failing evergreen.

I am glad to say the trip went down in the history of the College as one of its most successful events.

Mgr. Vladimír Gavriněv, Head of PE

Na samém začátku tohoto školního roku vyvezl kabinet tělesné výchovy, posílený svými dobře zavedenými instruktory a dalšími dvěma kolegy z učitelského sboru (mladými, sportovními jazykáři), 25 studentů 4. ročníku na výlet, uspořádaný po vzoru „starých dobrých“ tábornických, cyklistických a kanoistických kurzů CCC. Tentokrát ovšem, namísto kanoistiky, přišla na řadu trocha dějepisného výzkumu. 

Studenti pracovali na zadáních, která jim na míru připravil vedoucí vzdělávacího oddělení památníku Terezín, historik Jan Špringl. Pracovní listy pomohly studentům poučit se a pochopit, co se dělo na konci 2. světové války v oblastech, které byly na začátku války odtrženy od Československé republiky a připojeny k německé Třetí říši jako Sudety.

Sportovní obsah výletu se velmi dobře vydařil, především díky naprosto nadšenému přístupu všech studentů, dále pak díky výborné práci všech zúčastněných pedagogů, a v neposlední řadě také díky nádherným dnům pozdního léta na pečlivě zvoleném místě, skvělém nejen pro cyklistiku, ale třeba i pro plavání v krásném venkovním bazénu, jakož i pro celou řadu míčových her a dalších aktivit. 

Věřím, že všichni studenti si z výletu odnesli mnohé, včetně trochy zkušeností s připravováním vlastních pokrmů v tábornických podmínkách a se spaním ve stanu, nebo i před ním, pouze pod neuvěřitelně jasnou hvězdnou oblohou.

Zpívání při kytaře kolem táborového ohně bylo znovu zážitkem, který se nikdy neomrzí.

Se zadostiučiněním mohu říci, že tento výlet se připojil k ostatním v historii školy, které byly všestranně velmi vydařené.

Mgr. Vladimír Gavriněv, kabinet tělesné výchovy

The cycling trip was a great way to start off the new school year. After missing many trips due to lockdown we were lucky enough to have an amazing trip filled with fun activities. Even though the trip was only four days long we managed to get the best out of it. 

The location was wonderful and made the sometimes difficult cycling worth it. We were also motivated when we saw Mr. Sveda speeding up the hill without a drop of sweat on his face. The weather for camping was ‘optimal’, as Mr. Gavrinev would say. After our trips we had the opportunity to play beach volleyball, football tennis, football and badminton. Some of us even dared to jump into the cold swimming pool.

When Dr. Brown came to visit us, we had a volleyball match against the teachers. Of course, after an engaging game the energetic Year 4 team won.

Evenings were spent by the gas cookers where we made some delicious and some not so delicious meals but that was all part of the learning experience. A few of us experimented with our food such as bacon and obviously shared it with everyone. As the sun would set we would set up the campfire and sit around talking, singing and sharing stories. Simply bonding and becoming very good friends. We also had a talk about the history of Konstantinovy Lazne by the campfire which was interesting and led to many more questions. 

After suggesting stargazing we decided to spend the night under the stars and in five layers of clothing. It was amazing to see everyone having a great time laughing and smiling. 

I think I can speak for all the Konstantiky, as we now call ourselves, the trip was the best we've ever had.   

Eliška Maree Paterson, Year 4

Náš cyklistický výlet byl skvělý start nového školního roku. Poté, co jsme kvůli lockdownu museli mnoho výletů vynechat, jsme si mohli užít tento úžasný výlet plný zábavných aktivit. Přestože výlet trval jen čtyři dny, podařilo se nám z něj vytěžit co nejvíce.

Umístění bylo nádherné a někdy obtížná cyklistika tak stála za to. Také nás motivovalo, když jsme viděli pana Švédu, jak zrychloval do kopce bez kapky potu na tváři. Jak by řekl pan Gavriněv, počasí bylo pro kempování „optimální“. Po našich vyjížďkách jsme měli možnost hrát plážový volejbal, nohejbal a badminton. Někteří z nás se dokonce odvážili skočit do studeného bazénu.

Když nás přišel navštívit Dr. Brown, měli jsme volejbalové utkání proti učitelům. Po napínavé hře samozřejmě zvítězil tým energického 4. ročníku.

Večery jsme trávili u plynových vařičů, díky nimž jsme vařili lahodná a někdy i ne tak chutná jídla, ale to vše bylo součástí zážitku. Někteří z nás experimentovali s potravinami, jako je slanina, a samozřejmě se pak se všemi podělili. 

Když slunce zapadlo, založili jsme táborák, seděli jsme a povídali si, zpívali a vyprávěli si různé příběhy. Jednoduše jsme se sblížili a stali se velmi dobrými přáteli. Také jsme si u táboráku povídali o historii Konstantinových lázní, což bylo zajímavé a vedlo to k mnoha dalším otázkám.

Poté, co jsme navrhli pozorování hvězd, rozhodli jsme se strávit noc pod širým nebem v pěti vrstvách oblečení. Bylo úžasné vidět, jak se všichni skvěle baví a smějí se.

Myslím, že mluvím za všechny “Konstantiky”, jak si teď říkáme, když řeknu, že tento výlet byl nejlepší, jaký jsme kdy měli.

Eliška Maree Paterson, 4. ročník